Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT se dlouhodobě věnuje zvyšování efektivity využití biomasy. Příkladem je úspěšný vývoj jednotky pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla WAVE, na který navazuje nový projekt plně automatické horkovodní kotelny.

Aktuálně připravovaná legislativa EU a následné národní cíle v oblasti klimaticko-energetické politiky kladou významné nároky na produkci tepla z biomasy, jejíž využití se má do roku 2030 zdvojnásobit. To povede k tlaku na její spotřebu v malých a středních tepelných zdrojích v teplárenství i průmyslových podnicích.

V rámci ČVUT UCEEB se zvyšování efektivity využití biomasy věnuje tým Laboratoře organických Rankinových cyklů a jejich aplikací, který je součástí oddělení Energetických systémů budov. Po úspěšném dokončení vývoje mikroelektrárny WAVE zahájila tato laboratoř ve spolupráci se společností GT-PROGRES nový projekt pod názvem „Plně automatická horkovodní kotelna na biomasu“.

„Pro aplikace, u kterých není WAVE efektivním řešením, bude vyvinuta a otestována v provozních podmínkách u klienta plně automatická horkovodní kotelna v kontejnerovém provedení na dřevní štěpky o tepelném výkonu asi 120 kW, která splní požadavky takzvaného Ekodesignu. Zkušenosti s WAVE jsou předpokladem pro úspěšný vývoj řešení s teplotním limitem 150 stupňů celsia a s tlaky na hranici 30 bar, které bude ‚škálovatelné‘ umístěním většího počtu kontejnerových jednotek pro zajištění výkonu 1–2 MW,“ zní z buštěhradského UCEEB.

V nízkých tepelných výkonech nejsou v této oblasti na trhu dosud k dispozici ekonomicky přijatelná řešení. Unikátnost projektu spočívá v tom, že dostupné teplovodní kotle není možné jednoduchým způsobem upravit na horkovodní, navíc nejsou běžně k dispozici kontejnerové kotelny s krátkými časy realizace a možností instalovaný výkon dle potřeb rozšiřovat či zmenšovat.

Autor: (red)