Teplárna Kladno Dalibor Janda v Kladně Nábor k policii Kladno
ČSAD KLADNO
  • Škola E. Beneš Kladno
  • SAMK
  • Práce ve Slaném

Povídka Kladenských listů: Moudra i pindy psí slečny Indy V.

Sobota, 18. července 2020 09:00

Drabble, tedy krátké příběhy přesně o sto slovech, vznikají většinou na nejrůznější zadaná témata. A že tedy bývají často dost zapeklitá. Svůj pohled na svět nám ukáže, v pěti dílech, literárně nadaná border kolie Indy.

Téma: Zatracená zkratka

Tvrdé poznání

Nejkratší cesta z gauče v obýváku k mojí misce v kuchyni vedla odjakživa takhle: Seskočit dolů, šikovně prokličkovat pod nízkým stolem, tryskem proběhnout dveřmi, hned za nimi prudce zahnout doleva, protáhnout se mezi zdí a ozdobnou nohou starého šicího stroje a konečně zabořit čumáček do porce voňavých granulek.

Jenže pak jsem rostla a rostla, a najednou jsem se do té mezery nevešla. Od té doby šicí stroj pěkně obcházím.

Včera jsem ale nějak tvrdě usnula, nebo co. A když Regi zavolala: “Indy! Večeře!!”, vystřelila jsem jako z praku… Víte, jak tvrdá je ta zatracená železná noha? Já už teď jo.

 

Téma: Špatné číslo

Za masíčko cokoli!

Miluju pamlsky. Úplně všechny. Ale nejradši mám sušené masíčko. Právě tohle má teď Regi v ruce. Takže budeme cvičit! Hurá!!! Který povel to bude? Taneček? Kululu? Osmička? Krok? Popros? K noze? Lehni? Sedni? Chytej?

Netrpělivě přešlapuju. Tak co je? Co teda po mně budeš chtít?

Nemůžu se dočkat, tak se do toho pustím sama:

Sednu si, lehnu, překulím se, pak zase sednu a zvednu přední tlapky, spustím se na všechny čtyři, zatočím dokolečka, propletu se Regi mezi nohama…

Moji lidi hýkají smíchy. Prý všechno špatně!

To teda fakt nevím proč. Přece jedno z těch “cirkusových čísel” muselo být dobře, ne?

 

Téma: Hluboko na poušti

Už se jí zase smějou!

Hluboko napouští? To je teda divné téma. Asi to bude něco s vodou, když se napouští. Třeba náš potok, pokud teda hodně prší. To si pak můžu koupat nejen nožičky, ale i celého pejska. I plavat se dá, když je tůňka pod splavem hluboko napuštěná…

Cože? Moji lidi se mi zase smějou? Že nemám psát o vodě, ale o písku? O hromadách písku? O strašlivě velikých hromadách bez jediné kapičky vody? Takový nesmysl! Na ohromné spousty písku si přece dobře pamatuju. Už třikrát jsem byla u moře. Voda tam teda byla. A pořádně napuštěná! Dokonce víc než v našem potoce.

 

Téma: Řekni mi něco, co nevím

Není práce jako práce

Regi zase sedí u počítače. “Běž si lehnout, Indy, neruš, mám práci.” 

Jakou práci prosímvás? Práce přece vypadá úplně jinak. Do práce chodím já každou středu za babičkama a dědečkama. Nebo Honza. Ten vždycky ráno odjede autem a vrátí se až večer. I Regi chodí pracovat. Do přízemí našeho domu. Má tam dílnu za dveřmi s nápisem Perníkárna.

Tak jsem vyskočila na gauč a koukla jí přes rameno. No jasně! Žádná práce. Zase si povídá s tím psem! S tím džekraslem, co si myslí, že je chytřejší než já. Jmenuje se Seznam a prý jí najde všechno, co já neznám.

 

Téma: Prázdný papír

Žádná škoda

Jsem border kolie rozumná. Píšu různá chytrá povídání a nikdy nic neničím.

Jednou jsem ale byla sama doma, docela jsem se nudila a hledala nějakou zábavu. A našla! Voňavý papír. Od salámu. Normálně bývají takové věci v kbelíku ve skřínce a já k nim nemůžu. Jenže tenhle byl v koši u psacího stolu.

Užila jsem si s ním takovou srandu! Cucky lítaly po kuchyni, po obýváku, byly úplně všude.

No a co. Však mají moji lidi vysavač, ne?

Takže fakt nevím, proč mi vynadali. Žádnou škodu jsem neudělala. Vždyť ten papír nebyl vůbec důležitý. Nebylo na něm ani jedno písmenko!

Autor: Dagmar Lachmanová