V rámci projektu termosnímkování, které v Kladně proběhlo začátkem března, si město také nechalo zpracovat posouzení všech 73 městských objektů. Z výsledků vyplývá, že z veřejných budov má střechu dobře zaizolovanou několik školských budov a kromě nich také například Azylový dům, Sporthotel Sletiště, Bioska nebo i Fontána.

Z výsledků proběhlého termosnímkování vyplynulo, že z veřejných budov jsou tepelně nejlépe zaizolované některé školské budovy, například Základní škola Montessori v Pařížské ulici, mateřská školka Na Vyhaslém, základní školy v Doberské i Velvarské, školky v ulici Jana Vaita, Herbenově či Jaroslava Foglara a další školská zařízení a s nimi také několik dalších městských objektů.

„U radnice je na tom dobře budova B (Bílý Beránek), ale historická část vykazuje úniky. V budově bývalého okresního archivu v ulici plk. Stříbrného utíká teplo věžičkou a střecha aquaparku je na tom také dobře, jen je tam jedno místo s vyšším únikem. U 4. ZŠ Norská uniká teplo objektem bazénu ve škole v Moskevské zase spojovacími krčky,“ rozebírá některé příklady z termomapy Pavel Rous.

„Výstupy termální mapy jsou pro nás podkladem, na základě kterého můžeme efektivně rozhodovat o budoucích investicích do zateplování městských budov, ale i o instalaci fotovoltaiky,“ podotkl kladenský primátor.

„Mám velkou radost, že se podařilo projekt realizovat, i když letošní zima si s námi velmi pohrávala. Prostě nebyla dostatečná zima pro snímkování tak, aby se dala sledovat teplota na různých objektech. Na začátku března začalo konečně mrznout, a to byla ta správná chvíle pro realizaci leteckého snímkování. Termální ortofotomapa je úžasným zdrojem informací nejen pro město, ale také pro občany a zejména majitele budov,“ řekla ředitelka společnosti TopGis Drahomíra Zedníčková.

V rámci projektu SPARCS, kterého se město účastní spolu s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT, si Kladno totiž nechalo zpracovat i pilotní výpočet ročního úhrnu oslunění pro instalaci fotovoltaiky na Základní školu Moskevská 2929. „Z výsledků vyplynulo, že čtyři plochy na budově školy o celkové rozloze 760 metrů čtverečních jsou vhodné pro osazení fotovoltaických panelů, což představuje 27 procent z celkové rozlohy střechy. Nyní vytipováváme další vhodné městské budovy, u kterých také necháme zpracovat roční úhrn dopadu slunečního záření, a budeme pro jednotlivé fotovoltaické projekty hledat finanční podporu dotačních titulů,“ uvedl Dan Jiránek a dodal: „Požadavkem současné doby je přechod na obnovitelné zdroje výroby elektřiny, jejich získávání a zpracování jsou šetrnější k přírodě. K budování energeticky co nejsoběstačnějších čtvrtí, což je rovněž tématem projektu SPARCS, mohou přispět i sami občané. Pokud je k využívání fotovoltaických panelů či jiné alternativní technologie chceme motivovat, musí jít město samo příkladem.“

Autor: (red)