Velikonoce jsou pro křesťany nejvýznamnějším svátkem v roce
Pondělí, 5. dubna 2021 10:00
Společně s příchodem jara si křesťané připomínají ukřižování a následné zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Základem pro určení data konání Velikonoc se stalo umučení Ježíše Krista, ke kterému došlo v době po jarní rovnodennosti, ovšem dříve, než nastal první jarní úplněk. Boží hod velikonoční se tedy slaví první neděli před prvním jarním úplňkem a datum Velikonoc se pohybuje od 22. března do 25. dubna.

Zatímco pro ostatní vrcholí svátky jara Velikonočním pondělím, křesťané je začínají slavit mnohem dříve. Vše začíná Popeleční středou, která zahajuje čtyřicet dní půstu. Teprve o páté postní neděli se během obřadu připomíná Ježíšova smrt. Poslední nedělí je Květná, která připomíná Ježíšův příjezd do Jeruzaléma. Jako připomínka toho, že ho lidé vítali a mávali mu palmovými větvemi, se posvěcují v kostelích ratolesti, u nás především kočičky.
Nejdůležitější dny Velikonoc jsou Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota, kdy vrcholí slavnost Zmrtvýchvstání Páně. Zelený čtvrtek připomíná poslední večeři Ježíše s jeho učedníky. V tento den se také světí oleje, které se během následujícího roku používají při udílení svátostí.
Po Zeleném čtvrtku přichází Velký pátek. Ten je dnem přísného půstu a připomíná Ježíšovu křížovou cestu a smrt, kterou na sebe vzal hříchy celého světa. V tento den je zakázáno jíst maso, neslouží se mše a křesťané se scházejí, aby uctili kříž.
Bílá sobota připomíná Ježíšovo přebývání v hrobě, noc ze soboty na neděli je nazývána Velkou nocí a znamená vyvrcholení velikonočního týdne. Neděle připomíná nejdůležitější událost křesťanské víry, kterou je Ježíšovo zmrtvýchvstání.
Pondělí velikonoční oslavuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Původně se Velikonoce slavily i během celého následujícího týdne po nedělní oslavě zmrtvýchvstání. Postupně tato tradice upadala, až zůstalo jen Velikonoční pondělí a s ním lidové zvyky spojené s oslavami příchodu jara.
S Velikonocemi je spojeno množství zvyků, například malování vajíček. To mělo začít už tehdy, když Ježíš se svatým Petrem chodili po světě. Když přišli do jednoho statku, poprosili hospodyni o kousek chleba. Ta však neměla ani skývu. V tom uslyšela kdákání slepice, seběhla ke kurníku a našla vejce. Upekla ho v teplém popelu a nakrmila jím pocestné. Když odešli, chtěla smést pohozené skořápky, ty však byly zlaté. Časem začala vejce rozdávat na výroční den návštěvy oněch dvou pocestných.
Pomlázka má tradici v předkřesťanských dobách. Mladé, mízou se plnící větvičky byly symbolem plodnosti. Vyšlehání mělo zajistit zdraví, štěstí a píli.
Autor: (red)
-
krimi
Večerní nákup znepříjemnila krádež mobilního telefonu
-
sport
SAMK oznámily změny v podmínkách užívání venkovních sportovišť
-
krimi
Při vloupání do vozu poškodil plot i okénko automobilu
-
zprávy
V kladenské nemocnici byl ukončen stav hromadného postižení osob
-
krimi
Zloděj ukradl v novostavbě kotel i indukční desku
-
zprávy
Středočeský kraj chce znovu pomoci s financováním školních obědů
-
zprávy
V Kladně je poplatek za odpady splatný do 15. dubna
-
foto
U Buštěhradu před sjezdem na D7 již vzniká nový kruhový objezd
-
zprávy
Zase je vše jinak. Kanonýři ale hledají způsob, jak venku trénovat
-
zprávy
Kladenská nemocnice je stále ve stavu hromadného postižení osob
-
zprávy
Středočeská vědecká knihovna v Kladně od pondělí obnovila provoz
-
video
Kladenská ZUŠ natočila prezentační videa – hra na bicí
-
krimi
Na Kladensku odstavený bagr přilákal zloděje
-
foto
V Kladně brání řidičům k vjezdu na trávníky kameny
-
zprávy
V zooparku Zájezd se podařil odchov nesmírně vzácného leguána
-
zprávy
Městská knihovna Kladno se zapojila do neziskového projektu Remobil
-
krimi
Na Kladensku boural opilec, od nehody utekl
-
zprávy
Kanonýři vyhlíží návrat společných tréninků
-
zprávy
Řidiči pozor! Od pondělka začíná oprava silnice mezi Slaným a Želevčicemi
-
krimi
Seniorka z Kladna zdědila střelné zbraně a dělostřelecké granáty