Teplárna Kladno Dalibor Janda v Kladně Nábor k policii Kladno
ČSAD KLADNO
  • Škola E. Beneš Kladno
  • SAMK
  • Práce ve Slaném

Velikonoce jsou pro křesťany nejvýznamnějším svátkem v roce

Pondělí, 5. dubna 2021 10:00

Společně s příchodem jara si křesťané připomínají ukřižování a následné zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Základem pro určení data konání Velikonoc se stalo umučení Ježíše Krista, ke kterému došlo v době po jarní rovnodennosti, ovšem dříve, než nastal první jarní úplněk. Boží hod velikonoční se tedy slaví první neděli před prvním jarním úplňkem a datum Velikonoc se pohybuje od 22. března do 25. dubna.

Velikonoce jsou pro křesťany nejvýznamnějším svátkem v roce. (Foto: Jitka Krňanská – KL)

Zatímco pro ostatní vrcholí svátky jara Velikonočním pondělím, křesťané je začínají slavit mnohem dříve. Vše začíná Popeleční středou, která zahajuje čtyřicet dní půstu. Teprve o páté postní neděli se během obřadu připomíná Ježíšova smrt. Poslední nedělí je Květná, která připomíná Ježíšův příjezd do Jeruzaléma. Jako připomínka toho, že ho lidé vítali a mávali mu palmovými větvemi, se posvěcují v kostelích ratolesti, u nás především kočičky.

Nejdůležitější dny Velikonoc jsou Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota, kdy vrcholí slavnost Zmrtvýchvstání Páně. Zelený čtvrtek připomíná poslední večeři Ježíše s jeho učedníky. V tento den se také světí oleje, které se během následujícího roku používají při udílení svátostí.

Po Zeleném čtvrtku přichází Velký pátek. Ten je dnem přísného půstu a připomíná Ježíšovu křížovou cestu a smrt, kterou na sebe vzal hříchy celého světa. V tento den je zakázáno jíst maso, neslouží se mše a křesťané se scházejí, aby uctili kříž.

Bílá sobota připomíná Ježíšovo přebývání v hrobě, noc ze soboty na neděli je nazývána Velkou nocí a znamená vyvrcholení velikonočního týdne. Neděle připomíná nejdůležitější událost křesťanské víry, kterou je Ježíšovo zmrtvýchvstání.

Pondělí velikonoční oslavuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Původně se Velikonoce slavily i během celého následujícího týdne po nedělní oslavě zmrtvýchvstání. Postupně tato tradice upadala, až zůstalo jen Velikonoční pondělí a s ním lidové zvyky spojené s oslavami příchodu jara.

S Velikonocemi je spojeno množství zvyků, například malování vajíček. To mělo začít už tehdy, když Ježíš se svatým Petrem chodili po světě. Když přišli do jednoho statku, poprosili hospodyni o kousek chleba. Ta však neměla ani skývu. V tom uslyšela kdákání slepice, seběhla ke kurníku a našla vejce. Upekla ho v teplém popelu a nakrmila jím pocestné. Když odešli, chtěla smést pohozené skořápky, ty však byly zlaté. Časem začala vejce rozdávat na výroční den návštěvy oněch dvou pocestných.

Pomlázka má tradici v předkřesťanských dobách. Mladé, mízou se plnící větvičky byly symbolem plodnosti. Vyšlehání mělo zajistit zdraví, štěstí a píli.

Autor: (red)