Většina sportovních soutěží po celém světě postupně kvůli epidemii koronaviru skončila, čeští hokejbalisté ale nadále čekají na verdikt ohledně jejich soutěží. Domácí hokejbalové ligy se dosud dočkaly pouze přerušení, přičemž nikdo neví, jak se bude situace dále vyvíjet. Podle kapitána Martina Špačka, jehož tým byl před přestávkou na prvním místě nejvyšší soutěže, by bylo správným řešením anulovaní sezony.

Většina sportovních soutěží úplně letošní sezonu zrušila, zatímco v hokejbalu došlo pouze k přerušení. Co tomuto rozhodnutí říkáte?

Je to takové, že jsme pořád v nevědomosti. Řekli nám, že se to teď přeruší, ale neurčili žádné termíny, kdy by se mělo definitivně rozhodnout. Člověk tedy vůbec neví, jak by se to případně dohrávalo a jaké formáty svaz promýšlí. Všechny ostatní soutěže kolem nás končí, na druhou stranu my jsme sport, který se dá v klidu dohrát v srpnu. Sezona začíná na přelomu srpna a září, takže kdyby se to posunulo, tak možnost dohrát to v létě je. Když vidím situaci po celém světě, tak si ale nemyslím, že by to bylo reálné. Svaz by se měl co nejdříve vyjádřit, jak to vidí a s jakými možnostmi teď operuje.

Kvůli přijatým opatřením se ani nemůžete jako tým připravovat. Jak trénujete vy osobně?

Snažím se něco dělat, ale není to úplně jednoduché. Byli jsme běhat v lese, ale je to jen jedna z mála možností. Sportoviště chybí, například posilovna. Snažím se teď cvičit doma, cvičíme s přítelkyní. Ona chodí na různé lekce, které jsme absolvovali my v rámci zimní přípravy. Je to hodně zaměřené na kardio. Já ale úplně nejsem člověk, který by si doma přidával navíc. Pro mě je těžké se přemluvit, abych něco dělal. Každopádně kdybych teď třeba dva a půl měsíce nic nedělal, tak je ze mě 95kilová koule. Není to lehké se přemluvit, na druhou stranu je spousta volného času, takže se snažím aspoň něco málo dělat.

Dostali jste v klubu nějaký plán, jak se připravovat?

Vůbec. Soutěže se začaly postupně rušit a náš zápas se měl normálně hrát, i když bez diváků. Náš trenér se domluvil s pardubickým, že zápas se odloží, ale nakonec přišlo rozhodnutí, že se přerušují všechny soutěže. Od té doby jsme se neviděli. Měli jsme si vyzvednout věci v kabině, ale pak přišlo rozhodnutí, že se nesmí shromažďovat na sportovištích. Neviděli jsme se tedy, jen jsme spolu komunikovali přes Facebook. Že bychom dostali nějaký plán, to ne. Je to těžké. Člověk neví, jestli se má připravovat, a není žádné rozhodnutí svazu, kdy by se mohlo pokračovat. Je to čistě na nás. Každý se musíme připravovat, jak nám vyhovuje.

Jak by výpadek tréninků ovlivnil zbytek sezony?

Řekl bych, že docela razantně. V zimní přípravě jsme měli soustředění, na kterém jsme trénovali čtyřikrát týdně. Byla to asi nejnáročnější příprava za celou dobu, co jsem v A týmu. Kdybychom byli měsíc a půl bez tréninku a pak skočili do sezony, tak by to bylo hrozně vidět. To potvrdí každý sportovec. Vidět je to zejména v kolektivním sportu, kde potřebuješ být na hřišti se spoluhráči a máš tam nějakou chemii. Kdyby se to třeba po dvou měsících rozjelo, tak bychom potřebovali aspoň týden dva, aby se dal tým dohromady a měl určité herní návyky.

V ukončených ligách se hodně řešilo udělení nebo neudělení mistrovského titulu. V hokejbalové extralize jste byli první vy. Co byste říkal na získání takového titulu, kdyby byla i vaše soutěž ukončena?

Tohle je strašně těžké říct. Sice jsme odehráli dobře základní část, která ale není dohraná, takže nemůžeme ani říct, že bychom ji vyhráli, pořád zbývalo asi sedm zápasů. Druhá věc je to, že pak je play off. Každý sportovec ti potvrdí, že play off je jiná soutěž. Podle toho se uděluje titul, není to na základě základní části, kdy se zkouší různé věci, začleňuješ nové hráče do sestavy a všechno piluješ na play off, kdy potřebuješ, aby byla forma nejlepší. Kdyby se soutěž ukončila, tak by bylo správné řešení, aby se sezona anulovala. I když by mě to samozřejmě strašně mrzelo vzhledem k průběhu základní části a k tomu, že jsme všichni k zisku titulu směřovali. Určitě by to neodpovídalo tomu, když jsme před pěti lety získali titul. Získat to touhle cestou, kdy se na základě světové tragédie ukončí soutěž, by nebylo správné. Sport jde teď ale každopádně stranou, nejdůležitější je, abychom se z toho společně dostali.

Vy pravidelně nastupujete i za reprezentaci. Jak ovlivnil koronavirus mezinárodní akce?

Hokejbalová federace vydala před pár dny vyjádření, že ještě počká. My letos mistrovství světa nemáme, ale ve Švýcarsku je mistrovství juniorů a v Česku je Masters. To jsou dvě akce, které se měly konat během června. Federace se tedy vyjádřila tak, že počká a uvidí. Bude se komunikovat se státy, kde se to má konat, plus se státy, které mají na mistrovství dorazit. Kdyby měly uzavřené hranice, tak by nemohly dorazit. Vzhledem k tomu, že je to až v červnu, je asi správné rozhodnutí, že ještě počkají, protože organizační týmy už do toho daly nějaké úsilí. Jestli se to uskuteční… Můj názor je, že ne. Člověk teď nic neví, mění se to ze dne na den. Podle mě se to neuskuteční, ale je dobře, že si ještě vzali čas na rozmyšlenou. Není to jako hokej, který se měl konat v květnu, což je už za rohem. Týmy to mají horší v tom, že se nemůžou připravovat, určitě přišly o nějaké reprezentační akce. My jsme měli s A týmem reprezentace mít něco po konci celé soutěže v polovině června, takže si myslím, že to taky nebude.

Jak zatím zvládáte karanténu? Užíváte si ji spíš nebo už na vás jde ponorka?

Já už bych to nazval spíš ponorkou. Jsem zvyklý chodit do školy, jsem zvyklý chodit do práce a jsem zvyklý chodit na tréninky. Máš svoje aktivity a určitý harmonogram, který ti zabíral hodně času. Týden je to možná dobré, ale jakmile je to delší… Já jsem zrovna aktivní člověk, takže mi tréninky a kontakt s lidmi chybí. Myslím, že mi za chvíli karanténa dost poleze na mozek. Snažím se vymýšlet nějaké aktivity – koukám na seriály, hrajeme společenské hry a teď společně vaříme. Jakmile to bude delší, tak to pro mě ale bude hodně náročné.

Autor: (fa)