V součtu základní části i play off byl v předčasně ukončené sezoně druhým nejlepším kanonýrem Kanonýrů. Marek Pixa dal 23 branek, jen o jednu méně než velezkušený kapitán Ullmann, a kvůli své bezprostřednosti při oslavách gólů se stal velkým oblíbencem příznivců v hale BIOS. I starší spoluhráči o něm mluví s úctou a on sám ví, že pod trenérem Janem Pazderou zaznamenal velký posun. Teď je ale před útočníkem, který na Kladně hostoval z Tatranu Střešovice, zásadní rozhodnutí: Zůstat, či odejít? „V pátek budu mít telefon s Honzou Pazderou. Tak uvidíme,“ říká jednadvacetiletý Pixa.

Jak byste z osobního pohledu zhodnotil sezonu?

Jelikož skončila rovnou bez vyvrcholení, tak se moc hodnotit nedá. V základní části jsme prohráli nějaké zbytečné zápasy, třeba v Budějovicích a Petrovicích, které nám zkazily postavení v tabulce. Ale nakonec je to úplně jedno. Když si vezmu svůj vývoj, tak jsem rád, že jsem v prosinci inicioval, abych hrál jen za jeden tým. A že jsem se rozhodl pro Kladno.

Kvůli většímu hernímu vytížení?

Přesně tak. Nejdůležitější věc, podle které jsem se rozhodoval, byl prostor na hřišti. A k tomu jsem přidal ještě vynikající podmínky, které jsem na Kladně měl, ať už jde o trénink či zázemí. Pak mi to začalo i víc padat, asi jsem si sedl v lajně s klukama.

Zahrál jste si s Filipem Ullmannem, v závěru sezony i s Ondřejem Riebauerem.

To bylo naprosto super. S Ríbošem jsme odehráli čtyři zápasy, z toho dva play off. Krásně mi to nahrával, vynikající spolupráce. Asi je to momentálně nejlepší hráč na Kladně. S Fílou Ullmannem jsem se znal z Tatranu, v Kanonýrech jsem s ním odehrál skoro celou sezonu. Hraje se s ním naprosto parádně a jsem si jistý, že by za něj daly superligové týmy, co by mohly, aby ho získaly k sobě.

I on vás chválil. Říkal, že jste díky trenéru Pazderovi udělal ohromný kus práce. Co vy na to?

Souhlasím. Když jsem přišel do Kladna, měl jsem svůj „jistý“ post na levém křídle, z kterého jsem dával góly. Teď se moje hra absolutně proměnila, chodím víc přes osu. Střílím góly spíš z pravé strany, což je něco, co jsem v Tatranu asi nikdy neudělal. Honza na mě vyvíjel tlak, abych to dělal a moc mi to pomohlo. Jsem komplexnější hráč, než jsem byl. Ale co se týká přehledu hry, mám pořád na čem zapracovat. Pořád jsem „jen“ ten střelec a nahrávat mi úplně nejde.

Ale zase sedm branek ve dvou zápasech play off je skvělý počin.

Vyšly mi, ale taky to nebylo ideální, protože v úvodním zápase jsem v prvních dvou třetinách spálil hrozně moc šancí. Nakonec mi to sedlo. Ve druhém utkání jsme proti Jaroměři už naběhli týmově. A to, že jsem dal čtyři góly, tak bylo hlavně tím, že jsem byl na dobrém místě a v dobrý čas.

Zůstanete na Kladně? Fanoušci vás tu mají hodně rádi.

Právě se rozhoduji. V pátek budu mít telefon s Honzou Pazderou, kde se pobavíme o podmínkách. Tak uvidíme, jestli to klapne, nebo ne.

Naprosto chápu, že své rozhodnutí musíte říct nejprve jemu. Ale zkuste naznačit, co u vás převažuje. Vyšší soutěž, či větší prostor na hřišti?

Odpovím takto: Pro mě je důležité hrát co nejvíc v co nejvyšší lize.

Měl jste na vaše kladenské výkony odezvu z Tatranu?

Nebavili jsme se. Jedině jsem se chvíli mluvil s generálním manažerem Jakubem Menhartem. On mi zařizoval doktora, tak jsme lehce probrali florbal. Ale nebylo to nic hlubokého.

Autor: Robert Sára