Po více než dvouhodinovém jednání, které v pondělí proběhlo za zavřenými dveřmi v Lidické galerii, potvrdil ministr kultury Lubomír Zaorálek, že vyhlásí výběrové řízení na pozici ředitele Památníku Lidice, v jehož čele minulý týden skončila Martina Lehmannová.

Po skončení jednání Zaorálek přiznal, že nečekal narovnání napjatých vztahů, ale podotkl, že je pro něj nepřípustné, aby byl Památník Lidice v konfliktu s přeživšími a lidickými dětmi. Zároveň odmítl tvrzení odstoupivší ředitelky Lehmannové, která celou kauzu považuje za politicky motivovanou. Také ona se po skončení debaty k situaci vyjádřila.

„Jsem ráda, že jednání u kulatého stolu proběhlo a mohli jsme si vzájemně vyměnit informace. Jsem trošku smutná i z toho, že padala i slova o boji. Za Památník Lidice musím říci, že jsme nikdy žádný boj s nikým nevedli. Veškeré obyvatele Lidic, jak přeživší, tak zaměstnance, jsme měli vždy ve vší úctě. Pevně věřím tomu, že s nástupem nového vedení Památníku se bude situace nějakým způsobem dál vyvíjet,“ sdělila Lehmannová. V Lidicích zatím zůstává v zaměstnaneckém poměru a bude-li jí umožněno nadále se věnovat započatým projektům, uvažuje o setrvání v instituci.

V jejím čele skončila poté, co se Památník Lidice dostal do sporu s některými přeživšími lidické tragédie, kteří se ohradili proti reportáži České televize z loňského června. V ní akademický historik Vojtěch Kyncl odhalil osud doteď opomíjené oběti nacistické zvůle Štěpánky Mikešové, již měla krátce před vyhlazením vesnice podle Kynclem zjištěných důkazů udat její bytná.

Ředitelka Lehmannová se v inkriminované reportáži nechala slyšet, že Památník Lidice zváží, jak Štěpánku Mikešovou připomenout. Protože se ale odmítla kategoricky vymezit proti výsledkům Kynclova bádání, jež nabourává dosavadní výklad lidických událostí, stala se terčem kritiky místní buňky Českého svazu bojovníků za svobodu, jehož členy jsou i přeživši tragických událostí. Jenže ne všichni.

Poslední tři toho času žijící lidické ženy – Jaroslava Skleničková, Miloslava Kalibová a Milada Cábová – z organizace v roce 2015 vystoupily poté, co byla do jejího čela zvolená novinářka a politička Jana Bobošíková. Dnes už žije jen první jmenovaná, Jaroslava Skleničková, která se ve sporu postavila na stranu ředitelky památníku Martiny Lehmannové.

Některé z lidických dětí naopak po kauze s reportáží přerušily vztahy s Památníkem Lidice a požadovaly odstoupení ředitelky Lehmannové, která podle nich selhala. Lubomír Zaorálek se nechal slyšet, že bez spolupráce s přeživšími nemá činnost památníku smysl a protože k narovnání vztahů nedošlo, nabídl ředitelce, ať sama rezignuje, neboť případné odvolání může zhoršit její budoucí uplatnění. Uvedl také, že podle něj Lehmannová postrádá empatii potřebnou k výkonu zmíněné funkce.

V rozhovoru pro Respekt Zaorálek řekl, že je pro něj „naprosto nepřijatelné, aby ředitelka lidického památníku říkala osmaosmdesátileté babičce, která prošla koncentrákem, vyrůstala v cizích rodinách a přišla o rodiče, aby šla do televize obhajovat svoji matku. A není možné, aby ji k tomu přesvědčovala se slovy, že děti nemohou za svoje rodiče.“ Na mysli měl Marii Šupíkovou, dceru lidické ženy, která podle Kyncla udala Štěpánku Mikešovou.

Paní Šupíková se nakonec skutečně odmítla pro televizi vyjádřit. V listopadu ale přijala pozvání internetové televize XTV k rozhovoru, který vedla Jana Bobošíková – ředitelka organizace, jež požadovala odstoupení Martiny Lehmannové z funkce ředitelky Památníku Lidice.

Emočně vypjatý spor bude v Lidicích, zdá se, hořet i nadále a ačkoli ministr Zaorálek ani přes hlasité protesty zaměstnanců památníku, Jaroslavy Skleničkové, syna Miloslavy Kalibové a mnoha dalších svůj názor nezměnil a Lehmannovou ve funkci nepodrží, výměnou ředitelky rozkol mezi pamětníky zřejmě neurovná.

Autor: (jk)