Po třech letech a osmi měsících oblékl Vítězslav Bílek opět dres svého mateřského klubu. Na Kladno se vrátil zatím na zkoušku poté, co ukončil štaci v německém Rosenheimu. Do extraligového kolotoče naskočil rovnýma nohama ve vyprodané O2 areně.

Jaké máte ze své obnovené premiéry v kladenském dresu pocity?

Musím být trochu sebekritický, určitě by to mělo být lepší. Je to úplně jiná úroveň, než na jaké jsem poslední dva roky hrál, ale věřím že se chytnu a brzo se do toho dostanu zpátky.

Naskočil jste až ve druhé třetině, jaké to pro hráče je?

Logicky je to trošku těžší, zejména pro starší hráče, ale musíme být furt připravení, takový je hokej. Člověk musí být pořád připravený tam vlítnout a odvést maximum. O to jsem se snažil, ale jak říkám, mohlo to být lepší.

V čem vám Sparta nejvíc zatápěla?

Mají rychlý přechod přes střední pásmo, jdou do rychlé kombinace a rychle zakončují. Je vidět, že mají ten potřebný drajv na bránu a určitě byli důraznější než my.

A efektivnější v zakončení.

To taky, samozřejmě. Jsou si v tom zakončení jistější. Ale s tím se dá pracovat, do dalších zápasů to musíme zlepšit.

Jak se vůbec zrodila vaše zkouška na Kladně?

Já už s klukama trénoval asi dva týdny. Vrátil jsem se do Kladna s tím, že už chci být doma. Říkal jsem si, že to aspoň zkusím a třeba se s Jardou domluvíme, že bych dostal šanci. Jsem rád, že mi ji dal, chci se o smlouvu porvat a udělám maximum pro to, abych tady tu sezonu přinejmenším dohrál, ne-li si třeba vybojoval prodloužení smlouvy o další rok.

S týmem jste trénoval už v létě, ještě jako hráč Rosenheimu. Uvažoval jste o návratu už tehdy?

Měl jsem tehdy ještě kontrakt v Německu, ale už tehdy jsme se s Jardou bavili o té možnosti, že kdybych se vracel, třeba by mi tu šanci dal. Jsem rád, že to vyšlo.

Za Rosenheim jste letos odehrál šest zápasů. Z jakého důvodu jste skončil?

Měl jsem nějaké osobní důvody a taky přišel nový trenér. V týmu mohou být jen dva cizinci a trenér si mužstvo buduje sám, na čemž to celé ztroskotalo. Měl jsem čím dál míň prostoru na ledě, takže jsem se s týmem v dobrém rozloučil a jsem rád, že jsem se mohl vrátit zpátky do Čech.

Láká vás možnost obnovené spolupráce s „Ádou“ Stachem?

Jasně, jsem o to šťastnější, že se znovu potkáváme v jednom týmu, ale uvidíme, jak se to bude dál vyvíjet. Teď se musíme hlavně soustředit sami na sebe, na co nejlepší výsledek pro tým. Jestli s Ádou budeme hrát spolu, to je věc trenérů, ale bylo by fajn, kdyby to vyšlo.

V posledních sezonách jste byl zvyklý hrát v první formaci, přesilovky, dával jste hodně branek. Dneska jste nastoupil se čtvrtou formací, která má spíš jiné povinnosti. Jak ten rozdíl vnímáte?

Je to trošku fyzicky náročnější a když nejsi tolik na puku, nemáš takové sebevědomí a víc přemýšlíš nad tím, abys něco nepokazil. Nastoupil jsem do rozjetého vlaku a je těžké hned zapadnout a vynikat. Ještě se o to musím poprat.

Nechci snižovat úroveň třetí německé ligy, ale ten výkonnostní skok musí být obrovský.

Je to tak. Možná je ta soutěž srovnatelná s naší první ligou, ale ten skok do extraligy je velký a je hodně znát. Musím si na to zvyknout. Fyzicky a rychlostně se ale cítím docela dobře. Dám tomu dva tři zápasy, a myslím si, že bych se do toho měl dostat zpátky.

Autor: (jk)