S ubývajícím denním světlem a častějším výskytem mlžných oparů policisté jako každoročně apelují na všechny účastníky silničního provozu, zejména na chodce, aby byli obezřetní a využitím reflexních prvků předešli mnohdy tragickým nehodám, které může způsobit špatná viditelnost.

„Vidět a být viděn je základem bezpečnosti v silničním provozu. Snížená viditelnost, kdy účastník silničního provozu zřetelně nerozezná vozidla, osoby, zvířata nebo i předměty na pozemní komunikaci od soumraku do svítání, za mlhy, sněžení nebo hustého deště, je pak okamžikem, kdy dochází k dopravním nehodám s často tragickými následky na zdraví a životě,“ upozorňuje policejní mluvčí Jana Šteinerová.

Nejzranitelnější jsou při pohybu na pozemních komunikacích nemotorizovaní účastníci silničního provozu, chodci a cyklisté. Zejména chodci by měli dbát na to, aby byli dobře vidět na dostatečnou vzdálenost a řidiči motorových vozidel se jim mohli včas vyhnout. Je prokázáno, že pokud se na komunikaci pohybuje člověk, který má na sobě tmavé oblečení, je ho řidič schopen zaznamenat na vzdálenost 18 metrů. Připočteme-li dobu nezbytnou k reakci a případně kluzký povrch vozovky, je zaděláno na tragédii.

Lepší je to už například se žlutou barvou oděvu, kdy je chodec rozeznatelný na vzdálenost 37 metrů, bílý oděv řidič zaregistruje na 55 metrů. Nutno zmínit, že ani tato vzdálenost nemusí být v noci dostačující na bezpečné vyhnutí se chodci.

„Chodci by vždy z těchto důvodů měli mít na svém oblečení nějaký prvek, který by je více zviditelnil. K dispozici máme například fluorescenční materiály – ty zvyšují viditelnost za denního světla a za soumraku, ve tmě však svou funkci ztrácejí. Nejčastěji používanými barvami jsou jasně žlutá, zelená a oranžová. Výhodnější je použití reflexních materiálů – ty odrážejí světlo v úzkém kuželu zpět ke zdroji, a to až na vzdálenost kolem 200 metrů. Výrazně tak zvyšují viditelnost za tmy a za snížené viditelnosti. Reflexní materiál je v noci vidět na třikrát větší vzdálenost oproti bílému oděvu a více než na desetkrát větší vzdálenost v porovnání s tmavě modrým oblečením,“ vysvětluje Šteinerová.

Předměty z reflexních materiálů je nejlepší umístit blízko ke kolenům, na konce rukávů a do úrovně pasu. Máme-li pouze například jen jeden reflexní pásek, je velmi důležité si ho dát vždy na stranu směrem do vozovky a nemít ho schovaný kdesi pod oblečením, ale viditelný ze všech stran. Dětem pak můžeme pořídit oblečení, které je už opatřeno prvky z reflexních materiálů, stejně jako jsou takto vybaveny i mnohé školní brašny. Reflexní pásky je dobré umístit i na jízdní kolo, dětské kočárky, invalidní vozík a nebo hůl.

„Mějme na paměti, že při rychlosti 75 kilometrů v hodině potřebuje řidič nejméně jednu a půl sekundy na to, aby si uvědomil nebezpečí a odpovídajícím způsobem zareagoval – za tu dobu ujede 31 metrů. A než začne s vlastním vyhýbacím manévrem, ujede od zpozorování chodce více než 150 metrů. Na tento celkem jednoduchý úkon, kterých se na silnicích děje denně nespočet, tak potřebuje řidič zhruba 200 metrů. A právě na takovouto vzdálenost může chodce spatřit, jen pokud má na sobě reflexní doplňky,“ uzavřela svůj apel Šteinerová.

Autor: (jk)