Central Kladno Základní umělecká škola Základní umělecká škola Legenda Cafe bar Est. 2014 Badmintonové centrum v Kladně Nábor k policii Kladno
ČSAD KLADNO Vodárny Dobrovolnické centrum
  • SAMK
  • Divadlo Lampion
  • Strachcross

Tepo musí být úspornější a otevřenější, říká nový jednatel Pešta

Středa, 28. Srpen 2019 07:15

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou, pracoval jako manažer například v Českém Telecomu, O2 nebo společnosti CETIN. Od loňského prosince byl předsedou dozorčí rady městské společnosti Tepo, kterou od května vede jako jednatel. Robert Pešta chce překročit hranice prosté distribuce tepla a horké vody a podívat se na městskou energetiku v Kladně v širším rámci. O svých plánech hovořil v rozhovoru pro Kladenské listy.

Robert Pešta (Foto: Tepo s.r.o.)

„Kde si u vás můžu umýt ruce?“ ptá se Robert Pešta, když ho vítám ve dveřích redakce a natahuji pravici. Na rozhovor přichází takříkajíc rovnou z terénu – osobně byl zkontrolovat stav některých horkovodů. Zdá se, že svou novou práci bere opravdu vážně. Jak se ale odborník na telekomunikace dostal do vedení společnosti zabývající se tepelnou energetikou?  

Do funkce jednatele Tepa vás jednomyslně zvolila Rada města na základě vaší odborné kvalifikace. Jaké jsou tedy vaše profesní zkušenosti?

V posledních skoro dvaceti letech jsem se pohyboval v telekomunikacích. Nastoupil jsem na začátku tisíciletí do Českého Telecomu a v této firmě – postupně známé jako Telefónica, pak O2 a konečně jako CETIN – jsem také skončil po jmenování šéfem Tepa. Po celou kariéru jsem se zabýval pevným internetem po drátech. Technologie se v  telekomunikacích v posledních dvaceti letech mnohokrát změnily a já měl tu čest pracovat s lidmi, s kterými jsme tyto tržní změny do internetových služeb zapracovávali. Zrychlovali jsme internet, zlevňovali jsme ho. Fakt jsem si užíval dobře odvedenou práci s celoplošným dopadem v celé České republice.

Telekomunikace a tepelná energetika jsou ale dvě různé věci. Spatřujete mezi těmito obory nějaké paralely?

O dost víc, než by člověk čekal. Dá se říct, že samotná fyzická infrastruktura – drát i potrubí – se v mnoha případech chová podobně. Když lidé přijdou večer domů a přitopí si v obýváku, dochází  v potrubí k provozní špičce – musíme zvládnout přitopit všem v jeden moment. Když přijdou lidé z práce a zapnou si internet, opět dochází ke špičce a telekomunikační síť to musí v daném okamžiku zvládnout. Síť na to musí nějakým způsobem reagovat, ať jde o potrubí nebo o dráty. Technologicky nacházím spoustu bodů, které jsou podobné.

A po stránce obchodní?

Přicházím z obchodního segmentu, který myšlenkovou a tržní podstatou není nepodobný teplu. Za internet se kdysi platilo hodně peněz. Před dvaceti lety jsem doma měl fakturu na dva tisíce za telefonní linku a připojený internet, dneska se ceny pohybují řádově osmkrát až desetkrát níž. Poskytovatel se potýká s tím, že zákazníci chtějí platit méně za čím dál lepší internet.  U tepla lze nalézt podobné faktory – zimy jsou kratší, méně studené, lidé mají zateplené domy, vyměněná okna. My sice neprodáváme teplo za méně peněz, ale prodáváme ho stále menší množství. Dostáváme se do situace, kdy už asi nikdy nebudeme mít v Tepu větší tržby. Musíme tedy pracovat s výnosy, které máme, kvalitně obsloužit zákazníky, a přitom si vydělat na vnitřní provoz ve firmě a udržet očekávanou kvalitu služeb, ne-li poskytnout kvalitu lepší. Za předchozího vedení podniku se tři roky nezvyšovala cena tepla pro odběratele, zatímco vstupy se zdražují kontinuálně. Pro rok 2019 tak byla odběratelům cena po delší pauze navýšena. Na konci příštího roku končí smlouva s výrobcem kladenského tepla, firmou Sev.en (dříve Alpiq). Budeme vypisovat veřejnou zakázku na dodávky pro další roky a teď máme rok a půl na to, aby se taková veřejná zakázka řádně vysoutěžila. Je důležité uvědomit si, že stav předchozích několika let, kdy se cena tepla pro koncové odběratele nezvyšovala, nebyl normální s ohledem na inflaci či zdražování energetických vstupů. Méně topení – především kvůli kratším a teplejším zimám – ekonomice centrálního zásobování teplem taky nepomáhá. My budeme mít potrubí pořád stejně kilometrů, a přitom dodáváme zhruba jen 40 procent objemu tepla ve srovnání se začátkem milénia. Přitom musíme zaplatit tu samou technologii, ty samé lidi. Rozpočet je napjatý.

Mají tedy občané města Kladna očekávat, že teplo podraží?

V jakémkoli byznysu, kde jsou vysoké fixní náklady, je dobré mít co nejvíc zákazníků, kteří ty náklady rozpouští. Když variabilní náklady klesají, potom je těžší ty fixní rozpustit. My nemůžeme s každým odejitým zákazníkem o sto metrů zkrátit potrubí. Pořád ho musíme udržovat, pořád ho musíme regulovat a vynakládat na to stejné peníze. Pak budeme vystaveni do situace, že budeme nuceni uspořit na jiném typu nákladů – můžeme automatizovat, místo lidí pořídit stroje. Těch cest, jak se nedostat do neřešitelné situace, kdy náklady přerostou tržby, je více. Považuji za nutné říci, že Tepo je jako jediná z městských firem zcela ekonomicky nezávislé. Není to nákladová položka pro město, nepotřebuje dotace. Vidím možnosti vnitřních úspor i technologického rozvoje, který povede k udržitelné ekonomice podniku, ale to není záležitost dvou nebo tří let. Nastartovat změny ale musím hned teď. Snažíme se infrastrukturu rozšiřovat a nové developerské projekty, pokud to je možné, na síť připojit.

Před vaším nástupem nechalo vedení města provést ve společnosti forenzní audit, na jehož základě padlo trestní oznámení. Co z toho pro Tepo vyplývá?

Z auditu vzešla řada závažných nálezů. Na jejich základě musel můj dočasný předchůdce pan Černý (radní nominovaný po volbách do Tepa jako krizový manažer – pozn. red.) učinit trestní oznámení na neznámého pachatele. Pokud se policie při vyšetřování dobere konkrétních zjištění, pak se trestní oznámení případně personifikuje. S policejním vyšetřovatelem, samozřejmě, plně spolupracuji. Počítám, že v horizontu roku by bylo zdravé forenzní audit provést znova a potvrdit si, že z původních negativních nálezů už se žádný nebude v podniku vyskytovat. V současnosti přijímám řídící opatření, kterými se nejzásadnější chyby eliminují.

Pomineme-li výsledky auditu, v jakém stavu jste Tepo převzal?

Firma, kterou jsem dostal od města do rukou, je plná lidí, kteří svou práci dělají dobře. V porovnání s mými zkušenostmi z telekomunikací je ale trošičku zamrzlá pár let v minulosti. Například minimum postupů či dokumentace je digitalizovaných, podnikem koluje tuna lejster… Umím si představit, že své zkušenosti nabyté ve větších firmách, které nezbytně musely svůj provoz zefektivnit, uplatním i v Tepu. Budu také klást velký důraz na efektivitu nákupu zboží a služeb. Předražené nákupy materiálu byl jeden z největších problémů, které auditor ve firmě identifikoval.

Tepo má nyní roční rozpočet na investice a údržbu řádově kolem 80 milionů, což je poměrně významná částka, s kterou je potřeba pečlivě hospodařit.

A jakým způsobem bude dobrý hospodář Robert Pešta postupovat?

Samozřejmostí jsou výběrová řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek, jsem k tomu nakonec ze zákona povinen. Možná, že kdyby ta výběrová řízení probíhala i v minulých letech, mohli jsme dnes být na mnohem lepších nákupních cenách za zboží i služby. Dřív to tak nebylo, teď to tak bude.

Další důležitá věc, která se mě bude v blízké době týkat, je průměrný věk zaměstnanců podniku. Jeden z prvních zádrhelů, které jsem musel po nástupu řešit, byl odchod hlavní ekonomky do důchodu. Na její odchod se přede mnou nikdo nepřipravoval. Musel jsem sehnat náhradu, což nebylo jednoduché. A to byla jen jedna osoba. Mně ale chybějí elektrikáři, a ti na trhu nejsou, začnou mi pomalu odcházet do důchodu někteří mistři či vedoucí pracovníci. Budu muset organicky obnovovat personál tak, aby mi sem přišli mladí lidé s otevřenou myslí k novým přístupům nebo automatizaci, což je další střípek do skládanky, který se může ve střednědobém horizontu projevit ve  větší efektivitě fungování podniku.

Vedení města si ve svém programovém prohlášení zakládá na transparentnosti. Jak ji konkrétně vy budete aplikovat?

Transparentnost vidím ve dvou směrech. Zaprvé musím otevřít všechny dveře, za nimiž se může něco schovávat. Potřebuji, aby důležité provozní a ekonomické informace šly z firmy ven. Určitě zveřejním všechny postupně přejednávané dodavatelské smlouvy včetně věcného plnění a cen.

A ta druhá podoba transparentnosti?

Téměř neexistuje vztah s odběrateli. My dodáváme teplo, oni nám platí, ale já bych byl rád, kdybychom se s odběrateli znali. Byli jsem u nich na schůzi vlastníků bytů. Bavili se s nimi o tom, jestli náhodou centrální zásobování teplem nemá z jejich pohledu nějaké nedostatky, které by se daly třeba úplně triviálním způsobem změnit. Některé věci si nemůžeme dovolit změnit, protože jsou dané energetickou regulací. Jiné si ale dovolit můžeme. Netušíme, jestli třeba naši odběratelé netouží mít elektronické vyúčtování místo papírových faktur. Jestli nechtějí vidět křivku spotřeby svých gigajoulů někde v grafu v apce na mobilu. Nemyslím si, že by se tomuto v minulosti někdo v Tepu věnoval. Transparentnost směrem k odběratelům tak budeme stavět téměř od nuly. Já nechci, aby si k nám naši zákazníci chodili stěžovat, že něco nevědí, budu radši, aby informace dopředu měli a našli si to, co potřebují. Považuji to za standardní prozákaznický přístup.

Radnice nabrala v rámci kultivace veřejného prostranství vstřícný kurz vůči streetartovému umění. Pro tyto účely chce uvolnit i objekt Tepa v Litevské ulici. Dočkají se zkrášlení i další výměníkové stanice?

O výměníkových stanicích nikdy nikdo neuvažoval jinak, než že to jsou ošklivé kostky mezi paneláky, co zabírají místo na parkování. Máme jich po městě přes stovku. Uvidíme, jak se nám pokus v Litevské ulici osvědčí, určitě to je jedna z cest, jak objekty zkrášlit. Výměníkové stanice stojí na dost zajímavých místech uprostřed obytných čtvrtí, ale nejsou uzpůsobeny k dalšímu využití. Třeba by se dalo najít. Střechy jsou ploché – nedají se zazelenit nebo opatřit fotovoltaickými panely? Výměníkové stanice by neměly být jen křižovatkou potrubí, ale mohly by mít nějakou další hodnotu pro okolí. Potenciál pro zlepšení situace v této oblasti určitě je, i když ne každá výměníková stanice je pro podobné účely vhodná.

Na schůzku jste přišel s blátem na botách rovnou z terénu. Přitom šéfa si obvykle lidé představují jako toho, co sedí v kanceláři a zvedá telefony. Jak často vyrážíte na obchůzky?

Mám-li firmu řídit ku prospěchu města a obyvatel, tak o ní musím něco vědět. Nemohu sedět na obláčku a nechat si posílat od podřízených tabulky. Pak bych měl tendenci jim nevěřit. Snažím se pravidelně chodit do výměníků, kde se zrovna něco obnovuje, chodím k výkopům, k haváriím, seznamuji se s detaily. Spousta věcí je pro mě nových a abych mohl firmu pochopit a porozumět, kam ji mám směrovat, musím vědět, kde se nachází dnes. Dnešní vycházka byla k horkovodu, co je v lese pod kročehlavským sídlištěm. Tam jsme právě začali odstraňovat zeleň a odpadky v ochranném pásmu kolem porubí, je tam toho až nad hlavu. Je to každodenní chod firmy, který chci poznat, proto chodím s podřízenými po provoze aspoň na chvilku skoro každý den.

Čas našeho rozhovoru se naplnil. Potřásáme si rukou a Robert Pešta se chystá k odchodu. Na prahu se otočí a žertovně prohodí: „Čtenářům přeji ještě dlouhé léto, i když bych si samozřejmě pro Tepo přál, aby už od září přišlo sychravo a řádná zima.“ Loučí se a se smíchem za sebou zavírá dveře.

Autor: (jk)