Poslední dvě sezony strávil ve finském TUTO Hockey, před rokem ho přibrzdilo zranění. Teď Adam Kalaj bojuje o smlouvu s extraligovým Kladnem a nevede si vůbec špatně. V utkání proti pražské Slavii přispěl k výhře Rytířů 6:4 dvěma body. Jednu branku sám vstřelil, na jednu přihrál.

Adame, dnes jste dvakrát vedli o tři branky, nakonec jste se báli o výsledek až do konce. Jak se Slavia dostala do hry?  

My jsme hráli hodně aktivním stylem, chodili jsme ve třech do útočného pásma, napadali jsme je v rozích a když jsme se někde zapomněli, byly z toho protiútoky, které dokázali využít.

Na to, že to bylo přátelské utkání, hrála Slavia vcelku tvrdý hokej. Nezaskočilo vás to trochu?

Nezaskočilo, oni hráli naplno, my do toho taky dali maximum. Byl to super zápas.

Dneska jste bodoval dvakrát. Nejdříve jste skóroval po pěkné otočce okolo branky…

Byli jsme tam v přečíslení dvou na jednoho s Tomášem Bernatem. On mi hodil takovou žabičku, kterou jsem se snažil zpracovat a vystřelil jsem na gólmana, který ten puk vyrazil rovnou mně zpátky na hokejku. Stál jsem u přední tyče, za kasou nikdo nebyl, tak jsem se jen otočil a zasunul puk do branky.

Potom jste se proměnil v nahrávače, když jste před brankou našel volného Štěpána Bláhu. Bylo to spontánní, nebo secvičené?

Já se snažím kluky v těchto místech hledat, docela mi to jde. Udělal jsem protizvratnou kličku a všiml jsem si, že Bláhys stál volný mezi kruhy, tak jsem mu tam prohodil puk a on to tam zametl.

Máte za sebou dřinu na suchu a druhé přátelské utkání. V týmu jste momentálně na zkoušku a bojujete o smlouvu. Jak jste zatím spokojen sám se sebou?

Dělám, co můžu. Na suchou přípravu jsem přišel o něco později, do té doby jsem spolupracoval s Romanem Bernatem a ten mě připravil velice dobře, takže pro mě bylo snadné se zapojit. O smlouvu se každopádně poperu a budu doufat, že to vyjde!

Poslední dvě sezony jste strávil ve Finsku. Hrál jste v juniorce a nakoukl jste i do mužské Mestis. Proč tam nepokračujete?

První sezona ve Finsku ode mě jak herně, tak bodově nebyla nic extra. Přesto jsem dostal šanci zahrát si několik zápasů v Mestis, kde se mi dařilo, takže jsem zůstal i na další sezonu. V srpnu jsem se ale ještě v přípravě zranil a byl jsem čtyři měsíce mimo. Až do ledna jsem se připravoval na Kladně s Eddiem Kreglem, potom jsem se vrátil do Finska. Přes juniorku jsem se znovu dostal do áčka, se kterým jsme vypadli až v semifinále a brali jsme bronz. Situace v klubu ale byla trochu komplikovaná, to bych nerad rozebíral, teď jsem tady.

Vrátil jste se do známého prostředí. V šatně teď sedíte se spoluhráči, kteří s vámi procházeli mládeží. To musí být příjemné.

Určitě, s klukama se známe dlouho, s některými, jako s Matyášem Filipem, odmala už z Jindřichova Hradce. Jsme dobrá parta, rozumíme si a ten přesun zpátky pro mě byl o to jednodušší.

Autor: (jk)