Central Kladno Základní umělecká škola Základní umělecká škola Legenda Cafe bar Est. 2014 Badmintonové centrum v Kladně Nábor k policii Kladno
ČSAD KLADNO Vodárny Dobrovolnické centrum
  • SAMK
  • Divadlo Lampion
  • Strachcross

Hans – Dávid Cúth

Pátek, 2. Srpen 2019 09:00

Také v letošním roce obdržela porota vědomostní soutěže Lidice pro 21. století stovky esejí na pečlivě vybraná témata. Deseti až čtrnáctileté děti a mládež ve věku od patnácti do devatenácti let se v textech zamýšlejí nad tragickými událostmi minulého století a zasazují je do kontextu současnosti. Mnohé práce jsou stylisticky vydařené a především obsahově hodnotné. Kladenské listy ve spolupráci s Památníkem Lidice přinášejí čtenářům ty nejpovedenější ze zaslaných prací.

Foto: Zdroj – Archiv Památníku Lidice

Více se o soutěži Lidice pro 21. století dozvíte ZDE:

Na téma „O mrtvých jen dobře“ se rozepsal Dávid Cúth, soutěžící v kategorii od patnácti do devatenácti let.

Toto, můj příteli, byl Hans.

Šedá uniforma se na něm vyjímala. Jeho modré oči, vsazené do ostrých rysů germánské tváře, upínaly se věrně k Vůdci, dokud se nezavřely.

Tady na východě bojujeme, vítězíme. Wehrmacht je k bolševikům neúprosný. My však jsme ještě neúprosnější. A on, Himmler, spokojeně pokyvuje hlavou a pochvaluje si naši dobře odvedenou práci.

Svým úkolem jsem popravdě fascinován. S přesně mířenou kulkou hasne život. Zasraní Židi, Cikáni a zkurvení Bolševici padají do jam jako mouchy, jeden po druhém. Jindy tam chcípají a hnijí jako naštosované sardinky. Hans ze začátku chvíli váhal, možná se i zdráhal, než vystřelil. Později chvíli mířil. Později střílel rychle, neztrácel čas, a střela neminula cíl. Takové jsou naše zásluhy Říši.

Bavili jsme se s ním honem na Židy, pili, počítali své „skóre“, vybíjeli vztek na podřadných ženách a smáli se u hořících kostelů. Pro zajímavost, podřadný lid ječel a kvičel jako stádo prasat.

Nejvíce „špíny“ bylo v Kyjevě. Tisíce kyjevských Židů putovali do Babího Jaru jako dobytek na jatka. Poté, co se vysvlékli darovali jsme jim kulku. Nikdy jsme s Hansem neviděli takovou podívanou. Věděli, co je čeká. Některé ženské se dokonce nabízely ve snaze zachránit si život – husy hloupý. S Hansem jsme dohlíželi, aby se Židi vysvlékli do naha. Na řadu přišlo několik děvčat. Hans je vyzýval, aby poslechly rozkaz a svlékly se. Všechny odmítaly. Vrhly jsme se na ně a strhávali jim šaty. Nepomohlo to. „V tom případě budeš mít šaty!“ okřikl jednu z nich Hans a okamžitě ji na místě zastřelil. Žádná z nich už neprotestovala. V následujících dnech jsme jich s Hansem postříleli ještě několik. Dohromady jsme vyhubili 33 771 parazitů.

Ještě nedávno jsem s Hansem vtipkoval o Židácích. Už se nesmál. Oči mu tikaly, ruce se mu klepaly. Bez přestání blábolil něco o pekle. Copak byl najednou slepý, že neviděl, že děláme ze světa lepší místo? Ráj pro árijskou rasu? Propadl slabosti a zbaběle se zastřelil. Ale koneckonců o mrtvých jen dobře.

 Autor: Dávid Cúth