Státní svátek na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje slavíme 5. července od roku 1863. Tehdy uplynulo tisíc let od příchodu bratří na Velkou Moravu. Pro potřebu slovanských jazyků vytvořili nové písmo a dali lidem první staroslověnsky psaný právní kodex.

Na vývoji naší řeči a kultury do dnešní podoby mají vzdělání bratři ze Soluně neoddiskutovatelný podíl. Staroslověnští věrozvěstové Cyril (narozen jako Konstantin) a Metoděj (narozený jako Michal) byli dva ze sedmi synů byzantského úředníka Lva ze Soluně, na základě jejich znalosti slovanského jazyka a dalších poznatků historici soudí, že jejich matka Marie byla Slovanka. Konstantin, mladší z bratrů, byl teologem, řečníkem a polyglotem. Patřil k nejvzdělanějším učencům své doby a v Konstantinopoli vyučoval filozofii. Starší bratr Metoděj vystudoval práva a stejně jako otec se věnoval státní správě.

Na Velkou Moravu přišli bratři jako věrozvěstové v roce 863. O rok dříve poslal Velkomoravský kníže Rostislav byzantskému králi Michaeli III. žádost o vyslání učeného církevního hodnostáře, který by v jeho zemích položil základy církve. Velkomoravští už znali franské učení, ale kníže se obával východofranského vlivu.

Císař a patriarcha Fotios prosbě vyhověli, aby rozšířili vliv Konstantinopole i za Alpy. Jako misionáře vybrali bratry Konstantina a Metoděje, které měl císař v oblibě mimo jiné proto, že nalezli ostatky svatého Klimenta. Na Velké Moravě tou dobou neexistovaly psané texty, a proto Konstantin pro potřebu slovanského jazyka sestavil nové písmo, hlaholici. Bratři přeložili do staroslověnštiny liturgické texty, které byly na Velké Moravě nezbytné k bohoslužbám. Konstantin sepsal veršovanou předmluvu Proglas k staroslověnskému překladu evangelií. Oba bratři také vytvořili Zákon sudnyj ljudem, první staroslověnsky psaný právní text určený civilnímu obyvatelstvu.

Česko i Slovensko dnes slaví svátek Cyrila a Metoděje 5. července stejně jako římští katolíci v některých dalších zemích. Poprvé byly oslavy na tento den stanoveny papežem Piem IX. v roce 1863, ačkoli zmíněné datum nemá zřejmou souvislost s životem Cyrila a Metoděje ani s cyrilometodějstvím obecně. Důvodem pro přesun svátku byla nevhodná roční i liturgická doba dřívějšího data 9. března a také vzrůstající kult Jana Husa, jehož svátek připadá na 6. července. V roce 1880 vyzdvihl papež Lev XIII. zásluhy obou bratří a rozšířil tento svátek na celou římskokatolickou církev.

Autor: (jk)