Central Kladno Základní umělecká škola Základní umělecká škola Legenda Cafe bar Est. 2014 Badmintonové centrum v Kladně Nábor k policii Kladno
ČSAD KLADNO
  • SAMK
  • Divadlo Lampion
  • Labyrint hledá pedagoga

Zvýšit počet parkovacích míst, ale zachovat zeleň. Kultivace sídlišť je pro Kladno výzvou

Čtvrtek, 21. Březen 2019 07:50

Nedostatek parkovacích míst, absence sportovního vyžití i míst k setkávání. To jsou jen některé problémy sídlišť nejen v Kladně, ale i ve zbytku republiky. Jak z toho ven? Vedení města chce situaci řešit ve spolupráci s občany i urbanisty.

Zvýšit počet parkovacích míst, ale zachovat zeleň. Kultivace sídlišť je pro Kladno výzvou (Foto: KL)

Při výstavbě sídlišť ve druhé polovině minulého století se často zapomínalo na veřejný prostor. Někde zbyla holá pláň, jinde hustě osázená zeleň přebujela a vytvořila temná zákoutí vyvolávající zejména po setmění nepříjemný pocit. Počet automobilů v průběhu desetiletí narostl geometrickou řadou, což až tak neplatí o počtu parkovacích míst. Prostor pro další už ale na mnoha místech není. Divoce odstavené vozy způsobují komplikace v dopravě a vytvářejí nepřehledné situace. Nedostatečné zázemí dělá z hustě obydlených sídlišť noclehárny, ve kterých lidé necítí potřebu trávit více času.

Se všemi těmito neduhy se musí město ve spolupráci s architekty potýkat. Napravit původní chyby v plánu sídliště, reagovat na vývoj životního stylu, zkrátka poskytnout lidem příjemné zázemí. Vedení Kladna tak chce učinit i na základě dialogu s občany. V uplynulých týdnech se už zástupci radnice sešli s obyvateli Sítné či severní části Rozdělova nebo například Na Vyhaslém.

„Několik setkání už máme za sebou, další jsou naplánována a budeme se snažit je urychlit. Komunikace s občany je základ. Samozřejmě je to na debatách občas těžké,“ připouští primátor Dan Jiránek a s trochou nadsázky uvedl příklad zádrhelu: „Někdy se vám sejdou dvě skupiny se zcela protichůdnými názory. Jedni tvrdí, že silnice A by měla být hlavní, protože oni u ní bydlí a potřebují tam snáz vjet, druzí trvají na tom, že hlavní musí být silnice B, protože se to hodí jim. Někdy se zdá být nemožné vysvětlit, že dvě silnice prostě hlavní být nemohou.“

I takové rozmíšky s sebou ale nesou jednu pozitivní zprávu. Lidem není lhostejno, v jakém prostředí žijí. Z větší části jsou pro vedení města i architekty studnicí dobrých nápadů a důležitých podnětů. Některé z nich je snadné realizovat: opravit výtluky na silnicích, snížit vysoké obruby chodníků, nově orýsovat přechod a podobně. Potom nastává diskuse nad otázkami dlouhodobé perspektivy.

Část občanů chce, aby výrazně přibylo parkovacích míst, a to i třeba v rámci vnitrobloku a místo zeleně. Jiní jsou ale zásadně proti. Uvědomují si, že zachovat alespoň malý kousek přírody v betonové džungli je nezbytné už proto, aby se sídliště za parných letních dní nepřehřívalo.

„Vyasfaltovat nějakou plochu je to nejjednodušší. Dočasně se tak vyřeší problém s nedostatkem stání pro automobily, ale také to znamená, že lidé budou žít uprostřed parkoviště, což určitě není v jejich zájmu. My se snažíme vybízet ke kompromisu,“ říká Jiránek.

Za příklad uvádí změny z podélného na kolmé stání: „Při změně z podélného na kolmé stání ubude přibližně dvoumetrový pás zeleně. Kolmé parkování s sebou nese ‚jen‘ metrový úbytek, navíc se na místa snáze zajíždí,“ vysvětluje s tím, že případné zábory zeleně se město pokusí kompenzovat.

„Samozřejmě to musíme dělat rozumně tak, abychom nesázeli někam nad dnešní sítě či do jejich blízkosti,“ naráží Jiránek na výměnu plynovodu v Kročehlavech, které musí ustoupit několik desítek dřevin. „Jsme si vědomi, že jeden vzrostlý strom může sídliště ochladit víc než několik desítek či stovek metrů čtverečních trávníku.“

Přidávat parkovací místa samozřejmě nejde donekonečna. Kapacita sídliště není dostatečná ani pro rezidenty, natož pak pro ty, kteří si automobil v sídlišti jen odloží, aby pak třeba pokračovali vlakem do Prahy. Obzvlášť kritická je situace v centru města, kde se panelové domy tyčí v bezprostřední blízkosti pěší zóny. Právě její návštěvníci přilehlá parkoviště ještě víc zatěžují.

„Jakmile nebude kde přidávat parkovací místa, budeme muset najít řešení, které stání navrátí rezidentům,“ uvědomuje si Jiránek. Ve srovnání s řešením krizové situace na parkovištích se zdá být doplňování mobiliářů do vnitrobloků mezi panelovými domy hračkou. Ani to však město nechce podcenit. Například při revitalizaci lokality V Bažantnici vyjde z prací studentů architektury, kteří svými nápady zabojují o vítězství v soutěži Cena Antonína Raymonda.

„Podněty obyvatel jsou důležité, ale také musíme vést debatu s urbanisty tak, aby změny nepřinesly výsledek jen pro teď, ale aby měly kýžený efekt i za deset let,“ uzavírá Jiránek téma revitalizace stávajících bloků bytové zástavby.

Samostatnou kapitolou jsou pak rozvojové plochy, na kterých mohou vyrůst byty zcela nové. K zastavení jsou určeny například ty mezi Kladnem a Švermovem.

„Současně bychom ale rádi nějak začali řešit konec Vašíčkovy ulice, kde je areál Energie. Jsou tam stavebniny a podobně, což je poněkud nešťastné. Budeme se zabývat změnou územního plánu tak, aby na sídliště navazovalo pokud možno další sídliště, aby se tam nerozvíjela doprava těžkých nákladních automobilů, už jen proto, že zde máme školy a školky. Navíc do těchto míst zajíždí spoje Pražské integrované dopravy, takže dává smysl, aby v nich vzniklo nějaké bydlení,“ uvažuje Jiránek.

Autor: (jk)