Na křižovatkách se tvoří fronty, pěší kličkují mezi automobily, řidiči nemají kde parkovat. Ne snad, že by v jiných městech byla situace výrazněji růžovější, ale v Kladně je na čem pracovat. Jaká je budoucnost dopravy v největším městě Středočeského kraje podle primátora Dana Jiránka?  

Jsou problémy s parkováním záležitostí pouze sídlišť?

Ve čtvrtích s rodinnými domy zatím až takové problémy nemáme. Navíc je tam pro nás jednodušší předělat ulice na jednosměrné, omezit rychlost. Na sídlištích, kde jsou ulice užší a parkovacích míst je málo, to je pro nás velký problém. I když situace se dramaticky proměnila i v rezidenčních čtvrtích. Už neplatí, že si všichni parkují na dvoře nebo v garáži. Je znát, že aut přibylo. Domy měly obyčejně jedno parkovací místo, dneska na domácnost připadnou dvě nebo tři auta, takže jsou ulice logicky plné.

Je vůbec v silách města tyto problémy řešit?

Sice se budeme nadále snažit investovat do nových parkovacích míst, ale rozhodně nejsme schopni stačit tempu, jakým se auta v ulicích množí. Už dnes s obyvateli některých rezidenčních čtvrtích vedeme dialog a řešíme, jestli nepůjdeme systémem rezidenčního parkování. V praxi by to znamenalo nějaké parkovací karty nebo systém placeného parkování, který by zajistil, aby se lidé vůbec dostali ke svému domu. Například Habešovna už je auty přesycená, stalo se z ní záchytné parkoviště pro lidi směřující na pěší zónu.

Připadají v úvahu modré zóny třeba po vzoru Prahy?

Jestli to bude modrá zóna, jestli to bude platit po celém městě, to vše je záležitost dalšího rozhodování. Ale je evidentní, že se těmito možnostmi zabývat musíme. Bavili jsme se o tom také s lidmi z částí města, které přiléhají k v budoucnu modernizované železniční trati. Preferovat rezidenty je a bude nezbytně nutné, abychom dostali pod kontrolu dopravu. Ať tu v klidu, nebo tu v pohybu − už kvůli bezpečnosti dětí a podobným věcem. Lidé už začínají chápat, že to pro ně nemusí být nijak omezující. Samozřejmě to může být trošku problém, když jim přijede návštěva. Ale když tam v současnosti parkuje tolik aut, že ani nemohou vyjet z garáže, tak je to taky omezuje.

Konkrétně v centru města ještě nějaký prostor pro parkování je. Je možné kultivovat divoké parkování ve Floriánské ulici, případně zpřístupnit plochu u Mlýnské ulice poblíž hlavní pošty?

Pozemky jsou v soukromém vlastnictví, nicméně my se budeme snažit, zřejmě i pomocí regulačního plánu, dospět k tomu, že by někde mohly vzniknout parkovací domy. V centru města se to asi nedá řešit jinak.

Proč potom město nesouhlasí s vybudováním podzemního parkoviště na autobusovém nádraží?

Bylo by velmi nákladné a nepomohlo by lidem, kteří v centru města bydlí. Možná by pomohlo návštěvníkům, ale na druhou stranu se přímo přes ulici bude stavět obchodní dům s podstatně kapacitnějším parkovištěm a budeme se s majiteli snažit domluvit, aby lidé mohli na tři hodiny odstavit auto, vyřídit si na pěší zóně své záležitosti, nakoupit si a zase bez problému odjet. V první řadě se ale budeme snažit preferovat městskou hromadnou dopravu. Plánovat ji tak, aby lidé měli co nejmenší potřebu jezdit do centra města autem. 

Věříte, že je možné lidi na městskou hromadnou dopravu naučit?

Uděláme pro to maximum. Dám další příklad. V poslední době se nám zvyšuje počet maminek, které vozí děti do škol, zastavují div ne až u v chodu a vznikají tak nepřehledné a nebezpečné situace. Funkční městská hromadná doprava, kterou mohou děti pro cestu do školy využívat, mi připadá bezpečnější, než když každý rodič bude zajíždět autem až do těsné blízkosti školy, aby tam to dítě vysadil.

Když už jsme u bezpečnosti pohybu nejen dětí, napadá mě, jestli zasypání podchodu na Sítné není tak trochu v rozporu se snahou ochránit chodce.

Ten podchod nikdy nebyl příliš využíván, lidé tu silnici stejně přecházeli na povrchu. V souvislosti s rekonstrukcí Sítenského mostu se navíc budeme v této lokalitě bavit o tom, jestli je vážně nutné, aby byla silnice všude čtyřproudová. Možná by místy stačily jen pruhy dva, což by znamenalo bezpečnější přecházení.

Nebrzdí redukce pruhů dopravu?

Nejvíce ji brzdí křižovatky. Na ty se musíme zaměřit primárně. Na semaforech kolikrát stojí dlouhé kolony. Řešení vidíme v kruhových objezdech. Ty mají tu výhodu, že nemusíte nutně zastavit dopravu prakticky ve všech směrech. Vždycky je volné nějaké rameno, kde doprava plyne. O kruhovém objezdu tak uvažujeme například na křižovatce ulic Železničářů a Josefa Čapka. Stejné řešení budeme zvažovat u Kauflandu nebo u kostela.

Jsou kruhové objezdy všelékem na dopravní komplikace?

Určitě chceme jít tou cestou, že kruhových objezdů ve městě přibude. Ale samozřejmě ne všude je na okružní křižovatku dostatek prostoru. Takže se dále zaměříme na inteligentní světelné křižovatky, které budou schopny zareagovat na aktuální dopravní situaci. Momentálně dokážeme některé semafory vypnout a zapnout v určitou hodinu, ale bylo by lepší, kdyby křižovatka sama dokázala vyhodnotit, jak hustá je doprava. Aby třeba nahodila světla, když skončí hokej. Přestože je po deváté, najednou přijde skokový nárůst provozu. Naopak někdy v sedm hodin večer může křižovatka zjistit, že provoz není tak velký a semafory se samy mohou vypnout, aby auta jezdila plynuleji.

Zrovna u zimního stadionu se, tuším, počítá s kruhovým objezdem.

Bude tam. Ale musíme si uvědomit, že lidé, kteří jezdí na hokej a z něj, nejezdí jen přes nejbližší křižovatku, ale jedou i přes ty další. No a tam jsou semafory, které by na to mohly reagovat.

Další věcí, která Kladeňáky trápí, je přítomnost nákladních automobilů. Jaká je situace okolo výstavby obchvatů?

Co se týká propojky mezi D6 a D7, vypadá to nadějně, rozhodnutí je na spadnutí. V Rozdělově se budeme snažit, aby doprava, pokud možno, nejezdila přes Doberskou ulici. Naším zájmem je odklonit ji od města. Existuje napojení na D6 přes Kačici. Řidiči jistě mohou jezdit tak, aby si nezkracovali cestu přes Kladno.

Jaká je situace okolo výstavby záchytných parkovišť v souvislosti s modernizací železniční trati?

U hlavního nádraží se s velkým parkovištěm počítá. U zastávky Kladno-město sice regulační plán avizuje parkovací dům, na druhou stranu si nemyslím, že je v našem zájmu přivést do okolí této zastávky automobilovou dopravu. Akorát by se tak přitížilo místním. Parkovací místa, která vzniknou ve Štechově ulici, by měla být primárně pro ně. Železniční zastávka by měla být dostupná pro pěší a cyklisty a primárně bude fungovat jako přestupní uzel. Na mostě budou zprovozněny autobusové zastávky, ze kterých bude přestup na vlak velmi rychlý a jednoduchý.

Autor: (jk)