Central Kladno Základní umělecká škola Základní umělecká škola Legenda Cafe bar Est. 2014 Badmintonové centrum v Kladně Nábor k policii Kladno
ČSAD KLADNO Vodárny Herní čas
  • SAMK
  • Divadlo Lampion
  • Kroužky Labyrintu

Petr Soudek: Věřím, že občané Kladna jsou ochotni pro životní prostředí něco udělat

Čtvrtek, 21. Únor 2019 07:50

Petr Soudek, doktor biologie, ale i držitel magisterského diplomu z teologické fakulty, je už dlouhé roky členem Komise Rady města Kladna pro životní prostředí, které v současnosti předsedá. Rodák ze Vsetína se před lety v Kladně usadil a rozhodl se pomoci město změnit k lepšímu. V rozhovoru pro Kladenské listy se rozmluvil o současnosti i budoucnosti třídění a likvidace odpadu ve městě.

Petr Soudek (Foto: Archiv Petra Soudka)

Čím si vysvětlujete dlužnou částku 32 milionů, kterou občané neuhradili za svoz odpadů?

Určitou část dlužné částky lze připsat na vrub lidem, kteří běžně platí všechny své účty, ale na platbu za odpady, která je jednou ročně, zkrátka zapomněli. Pak je druhá skupina lidí, kteří své účty neplatí nikdy a nikde. Jak velká je která skupina, se dá dost těžko odhadnout.

Napadá vás, jakými způsoby více motivovat občany k placení?

V prvé řadě musíme dát šanci těm, kteří jen zapomněli zaplatit, aby to napravili. Mám za to, že by se měl změnit nebo upravit systém. Lidé by měli být po vypršení termínu platby upozorněni, že nezaplatili, a to bez jakýchkoliv sankcí. Teprve poté by měly přijít na řadu sankce a vymáhání. Obesílání těch, co zapomněli zaplatit, sice město bude něco stát, ale bude to mnohem nižší náklad, než obesílat všechny obyvatele, jak někteří navrhují. Další možností by bylo vytvořit vhodnou aplikaci v rámci eGovernmentu, kde by člověk viděl, kolik a za které poplatky dluží a mohl to rovnou online uhradit. Když to zobecním, občané budou motivováni k placení tehdy, pokud uvidí, že svoz odpadků funguje tak, jak má, že okolo kontejnerových stání není nepořádek a že se vyplatí odpady třídit.

Jakou částku musí město ročně investovat do likvidace odpadů a nakolik tuto sumu pokryjí platby občanů?

Město do likvidace odpadů investovalo v roce 2018 cca 76 miliónů korun (rozpočet na rok 2019 počítá s cca 85 miliony). Tyto náklady zahrnují směsný komunální, separovaný, nebezpečný a velkoobjemový odpad, bioodpad, svoz odpadkových košů, provoz sběrných dvorů, likvidaci černých skládek a úklid kontejnerových stání. V Kladně je přibližně 70 tisíc poplatníků (trvale hlášené osoby) a 1136 vlastníků nemovitostí, od kterých by se dohromady mělo vybrat cca 34 milionů korun. Ve skutečnosti se vybere jen zhruba 27 milionů (údaje za rok 2018). Takže za loňský rok činí dlužná částka necelých sedm milionů a celkový kumulovaný dluh se vyšplhal na zhruba 32,8 milionu.

Je řešením zvýšení částky za odvoz odpadů?

To není cesta, která by tento problém vyřešila. Byla to jen moje úvaha poté, co jsem viděl tato čísla na zasedání komise pro životní prostředí, a zjistil jsem, kolik musí město ze svého rozpočtu na likvidaci doplácet. Už jsem za to byl kritizován, ale přesto si stojím za názorem, že mírné zvýšení podílu obyvatel na likvidaci odpadu, například zvýšením poplatku o 100 korun ročně na obyvatele (což je přibližně devět korun měsíčně), by nikoho nezruinovalo, ale město by mohlo takto ušetřené prostředky vložit do jiných potřebných projektů. Dovolím si upozornit, že to nemá žádnou souvislost s dlužnou částkou neplatičů. I kdyby všichni občané poctivě platili, tak bude město pořád likvidaci odpadů téměř z poloviny dotovat z rozpočtu.

Spatřujete v oblasti třídění odpadů nějaké rezervy?

V Kladně se v současnosti velmi dobře třídí papír, zde jsme nad průměrem ve Středočeském kraji i v celé ČR. Mnohem slabší je to s tříděním plastů, skla a kovů. Zde za krajským a celorepublikovým průměrem zaostáváme. Rezervy ve třídění odpadů vidím jak na straně obyvatel Kladna, tak na straně nastavení sítě nádob a optimalizace jejich svozu. Z vlastní zkušenosti vím, že můžete mít sebevětší chuť třídit odpad, ale ve chvíli, kdy přijdete k přeplněnému kontejneru, třeba na plasty, tak roztříděný odpad hodíte raději do směsného odpadu, než abyste šli hledat po sídlišti jinou volnou popelnici, nebo si odpad zase odnesli domů. Tímto obyvatele akorát od dalšího třídění odradíme.

Uvažujete výhledově o zavedení kontejnerů na bioodpad v sídlištích?

Kontejnery v současnosti fungují v oblastech s rodinnou zástavbou. Tam si každý ohlídá, co do biokontejneru vyhodí. Sídliště je v tomto směru problematičtější. Rádi bychom ale dostali bioodpad i ze sídlišť. Uvažujeme v první fázi o komunitním kompostování. Chtěli bychom pod určitou patronací komise pro životní prostředí rozjet pilotní projekt. Na komunitním kompostování se podílejí jednotlivé domácnosti z více domů v okolí, které si spolu nastaví podmínky. Pokud kompostování probíhá na uzavřeném dvoře, nebo ve vnitrobloku, lze postupovat stejně jako při kompostovaní na zahradě. V případě veřejně přístupných míst je nutné, aby byl kompostér uzamykatelný, čímž se zabrání vhazování nežádoucích příměsí. Pokud se záměr osvědčí, tak bychom ho chtěli po Kladně rozšířit. Již nyní projevili některé skupiny občanů o tento projekt zájem.

Jakými způsoby může město vést občany k třídění?

Město se snaží provádět osvětu převážně u těch nejmenších, ale ukazuje se, že mnohem větší osvětu potřebují dospělí. Ale, jak už jsem řekl, je potřeba nejprve zlepšit svoz tříděného odpadu, abychom zbytečně neudusili dobrou vůli lidí něco pro životní prostředí udělat. Já jsem totiž v tomto ohledu optimista a věřím, že lidem obecně na životním prostředí záleží a jsou pro něj ochotni i něco udělat, jen musí dostat příležitost. A pak je důležité na praktických příkladech ukázat lidem, že to má smysl třídit. Že jejich vytříděný odpad nakonec neskončí stejně na skládce.

Mají kladenské sběrné dvory dostatečnou kapacitu?

V současnosti jsou v Kladně dva sběrné separační dvory, přičemž oba mají špatný přístup. Firma MPS Kladno s. r. o., nyní AVE Kladno s. r. o., měla do roku 2013 vybudovat další dva sběrné dvory, ale to se nestalo. Nepodařilo se najít vhodné lokality. V současnosti spolu s odborem životního prostředí vytipováváme místa, kde bychom mohli tato sběrná místa vybudovat. To by nám umožnilo stávající kapacitu navýšit a taky zlepšit dostupnost služby pro občany.

V současnosti mohou občané do sběrných dvorů ročně zdarma odložit 300 kilogramů velkoobjemových odpadů. Je to odpovídající limit?

Město rozmisťuje v roce až 250krát bikramové vany po Kladně, kam mohou občané odložit velkoobjemový odpad. Ročně je tímto způsobem sebráno cca 180 tun odpadu. Skupiny občanů si také mohou přímo požádat o přistavení van, pokud se potřebují velkoobjemového odpadu zbavit. Ale podle vedoucího odboru Ing. Víty, není o tuto službu příliš velký zájem. Pokud se týká limitu pro velkoobjemový odpad, který je zdarma odebrán ve sběrných dvorech, tak dle mých informací je limit dostačující.

Jaké jsou přednosti a mínusy podzemních kontejnerů? Plánuje město instalaci dalších?

Město v současnosti vybudovalo 31 podzemních kontejnerových stanovišť za cca 35 milionů korun, z čehož bylo 23 milionů pokryto z dotace z Operačního fondu životního prostředí. Jejich výhodou je, že se podstatně zlepší vzhled veřejného prostranství, a že došlo k navýšení hustoty sběrné sítě, protože všechny původní kontejnery byly rozmístěny po městě. Mezi nevýhody pak patří jejich náročnější obsluha, závazek udržitelnosti a občané si stěžují na malé vhozy pro separovaný odpad. Je samozřejmě možné diskutovat o tom, jestli malé vhozy nejsou také výhodou, aby tam nemohl vlézt člověk, ale hlavně tam bude odpad přetříděný a sešlapaný. Stejně tak je možné debatovat o vhodnosti umístění některých kontejnerových stání. Věřím, že až se systém tzv. „zajede“ a lidé i svozová firma se naučí s kontejnery pracovat, tak dojde v daném místě ke zvýšení komfortu bydlení. Instalace dalších podzemních kontejnerů zatím v plánu není.

Právě okolo podzemních kontejnerů je občas „pěkně nastláno“. Selhává při jejich obsluze svozová firma, nebo je na vině pohodlnost občanů, kteří nejsou ochotni odpad zpracovat tak, aby kontejnery neucpával? Případně je snad problémem kapacita, která má přitom být až čtyřikrát vyšší než u standardního kontejneru?

Nepořádek není pouze kolem podzemních kontejnerů, ale i u klasických kontejnerů a je to problém. Příčiny jsou asi dvě a obě jste zmínil v otázce. Na jednu stranu se svozová firma asi stále učí technologii svozu odpadů z podzemních kontejnerů zvládnout, ale práci jí rozhodně neusnadňují parkující auta. Na druhou stranu nejsou někteří občané schopni své odpadky zpracovat tak, aby se do kontejnerů vešly, a kontejnerová stání využívají jako sběrné místo. Stačí se někdy podívat do klasických kontejnerů na papír a uvidíte, že lidé jsou schopni do kontejneru vyhodit celou nerozloženou krabici a tím zcela vyplnit její objem. Pak už se tam samozřejmě nic dalšího nevejde. U podzemních kontejnerů to udělat nemohou, protože ten vhozový otvor je podstatně menší, tak odpadky odloží v okolí kontejnerových stání. Kapacita podzemních kontejnerů je přitom opravdu čtyřikrát větší. Úklid takového nepořádku pak město stojí ročně přibližně šest milionů korun.

Co přijde po zavedení zákazu skládkování v roce 2025? Vznikne ve městě spalovna?

Jedinou jistotou je zatím pouze ten zákaz skládkování po roce 2025. V rámci Středočeského kraje se mluví o vybudování spalovny v areálu současné elektrárny v Mělníku. Ministerstvo životního prostředí minulý rok vydalo souhlasné stanovisko v procesu EIA, ale proti tomu se bouří dotčené obce. Momentálně není k dispozici vhodná infrastruktura, která by umožnila odpady do spalovny svážet. V plánu je stihnout výstavbu do roku 2024, ale je otázkou jestli je to reálné. I proto jsme měli na jednání komise životního prostředí pozvaného ředitele Alpiqu, pana Ing. Prajzlera, aby nás informoval, jaké jsou další možnosti. Myslím si, že výstavba spalovny v Kladně není příliš reálná, protože jsem nezaznamenal, že by někdo něco takového připravoval. Ale pokud nebude dokončena spalovna v Mělníku včas, budou se muset nějaká jiná řešení hledat.

Autor: (jk)


  1. krimi

    Kladenští policisté vyhlásili pátrání po pohřešované mladistvé dívce

  2. foto

    FOTO: V sobotu se konal již šestý ročník Lidického okruhu

  3. krimi

    Nová kamera městského dohlížecího systému v Kladně pomohla dopadnout dva lupiče

  4. pozvánka

    Jedno z prvních představení nové sezóny odehraje kladenské divadlo v Lidicích

  5. foto

    Putovní pohár ředitele Městské policie Kladno získali žáci Základní školy Jiráskova

  6. info z radnice

    U kladenského zimáku vznikl první mobilní kamerový bod, město zařízení testuje

  7. foto

    FOTO: Kladenští Miners představili dětem baseball a lákali nové hráče

  8. pozvánka

    Kladenské listy zvou na akce do středních Čech

  9. zprávy

    Psí útulek Bouchalka představuje Teodora, chcete ho?

  10. foto

    FOTO: Divadlo Lampion zahájilo novou sezónu Zavěšenou vstupenkou

  11. zprávy

    Je důležité rozšiřovat dětem vědomosti v dopravní výchově

  12. foto

    FOTO: V Kladně se uskutečnilo mistrovství České republiky ve Strongmanovi

  13. zprávy

    Psí útulek Bouchalka představuje Rexe, chcete ho?

  14. info z radnice

    Rozhodněte o třech milionech. Seznamte se s návrhy občanů Kladna a hlasujte

  15. pozvánka

    Na co se můžete tento týden těšit v kladenském kině Hutník

  16. zprávy

    Vodárny Kladno – Mělník, a. s. se sídlem v Kladně přijmou právníka

  17. krimi

    Děti na zahradě mateřské školy vyhrabaly z hlíny lidské ostatky

  18. sport

    Pohár města Kladna si odvezlo Karlovarsko, domácí tým skončil třetí

  19. foto

    Rytíři doma nestačili na Hradec Králové a zapsali druhou porážku

  20. sport

    Jednoznačná záležitost. Florbalisté Kladna smetli Havířov vysoko 12:4