Někdejší majitel kladenských hutí Vladimír Stehlík neuspěl s dovoláním u Nejvyššího soudu, který ho stejně jako Vrchní a Krajský soud shledal vinným z neoprávněného převod majetku do nově vzniklé společnosti Poldi Steel, čímž přivedl hutě ke krachu. Trest nedostal díky amnestii.

Vladimíra Stehlíka společně s jeho synem Markem a ekonomickým ředitelem Lubošem Pejpou policie poprvé obvinila před více než 22 lety. Vyšetřování táhnoucí se několik let vyústilo v obžalobu až roku 2005. Státní zástupce v ní uvedl, že obvinění neodvedli 25 milionů korun na zdravotní pojištění zaměstnanců a daň ze mzdy. Peníze místo toho údajně použili pro vlastní potřeby. Ocelárny navíc utrpěly škodu okolo 67 milionů korun poskytnutím bezúročných půjček Stehlíkově firmě Bohemia Art. Neoprávněným převodem majetku oceláren do nově vzniklé společnosti Poldi Steel pak vznikla škoda za 117 milionů.

Kauza se táhla dlouhé roky a kvůli Stehlíkovu špatnému zdravotnímu stavu bylo stíhání v roce 2008 dočasně přerušeno. V roce 2013 vyhlásil prezident Václav Klaus amnestii, která se vztahovala i na případ Poldovky. Přestože Stehlík nedostal trest, trval na jednání o své nevině.

Krajský soud v Praze ho shledal vinným pouze z vložení majetku do společnosti Poldi Steel. O zbylých obviněních rozhodnout nemohl kvůli chybějící účetní dokumentaci. Namísto původních 117 milionů ale soudkyně vyčíslila škodu na 592 tisíc korun. Stehlík si přál být zproštěn viny v plném rozsahu, a tak se odvolal k Vrchnímu soudu, který však rozsudek potvrdil. Následovalo dovolání k Nejvyššímu soudu, které bylo zamítnuto před několika dny.

Stehlík se vedení kladenských hutí ujal v roce 1993, když jeho firma Bohemia Art při urychlené privatizaci firmy zvítězila v obálkové soutěži. Za 66 procent akcií nabídla 1,75 miliardy korun. Všechny peníze však nikdy nezaplatila. Výsledkem byl Stehlíkův odchod, pád hutí do konkurzu a konečně zastavení výroby.  

Autor: (jk)