Slavných kladenských věžáků mělo být původně pět, civilní obrana je chtěla mít výrazně tmavší a kvůli obkladům použitým na fasádu se termín jejich dokončení málem výrazně protáhl. To jsou jen vybrané zajímavosti z doposud nepopsané historie výstavby kladenských dominant a okolního sídliště, které přibližuje nová publikace spolku Halda s jednoduchým názvem Sídliště Kladno-Rozdělov. Její křest proběhne ve čtvrtek 4. října od 18 hodin ve Středočeské vědecké knihovně v Kladně.

Výpravnou publikaci Alexandra Němce a Romana Hájka vydává kladenský spolek Halda ve spolupráci se Statutárním městem Kladno. Kniha s bohatým obrazovým doprovodem představuje na 300 stranách historický kontext, unikátní technické detaily stavby i problémy, s nimiž se potýkala. Skrze vzpomínky prvních obyvatel rovněž přibližuje život ve věžácích v 60. letech 20. století.

„Na publikaci jsme intenzivně pracovali dva roky, tomu ale předcházelo dalších několik let sbírání informací. Snažili jsme se, aby podchytila nejvýraznější aspekty příběhu prvního kladenského poválečného sídliště – proměnu organizace stavebnictví, vývoj celého projektu, průběh výstavby i architektonickou a technologickou jedinečnost věžáků,“ přibližuje záměr publikace Roman Hájek.

Kniha také uvádí na pravou míru některé tradované omyly – třeba, že věžáky jsou inspirované americkými mrakodrapy, nebo že jsou naopak ukázkou socialistického realismu. „Celou knihu jsme pak věnovali odkazu hlavního architekta sídliště Josefa Havlíčka, jehož osobnost je podle řady odborníků v historii české moderní architektury neprávem opomíjena,“ dodal Roman Hájek.

Kladenské věžáky, navržené Josefem Havlíčkem, Karlem Filsakem a Karlem Bubeníčkem, vystavěné v letech 1953–1957, patří mezi architektonicky nejzajímavější české stavby druhé poloviny 20. století a mezi nejvydařenější realizace bytové architektury na našem území. Domy měly například vlastní prádelny, sluneční terasu na střeše, unikátní způsob vytápění i řadu společných prostor pro setkávání.

Slavnostní křest nové publikace za účasti autorů a všech, kdo se na jejím vzniku podíleli, proběhne ve čtvrtek 4. října od 18 hodin ve studovně Středočeské vědecké knihovny v Kladně. O hudební doprovod na vzácné jazzové kytary se postarají Marek Rejhon a Tomáš Dvořák. Knihu finančně podpořilo Statutární město Kladno a Středočeský kraj.

Vydání publikace Sídliště Kladno-Rozdělov je součástí iniciativy města Kladna přiblížit význam věžáků a okolního sídliště širší veřejnosti, na níž se spolek Halda podílí od samého počátku. Vyvrcholením tohoto projektu bude otevření Muzea věžáků Kladno, původně plánované na podzim 2018, z provozně-technických důvodů však posunuté na jaro 2019.

Publikace Sídliště Kladno-Rozdělov v bodech

• na 300 stranách obsahuje přes 200 fotografií a ukázek z projektové dokumentace
• jde o 21. publikaci spolku Halda a zároveň jeho zatím nejnáročnější nakladatelský počin
• jde o výsledek dvou let intenzivní práce, které předcházelo více než osm let rešerší a sběru materiálu
• přibližuje širší architektonický kontext, urbanistický pohled, architekturu věžových domů i všední život sídliště v 60. letech 20. Století

Autor: zdroj spolek Halda