Nový systém sdílených kol, který spustilo město Kladno na přelomu května a června, Kladeňáci využívají hned od počátku a ve stále větší míře. Jen za první měsíc registrovali Sportovní areály města Kladna více než čtyři tisíce výpůjček a 1 200 registrovaných uživatelů. Na konci srpna se počet lidí, kteří se do systému zaregistrovali, vyšplhal přes tři tisíce a počet denních výpůjček překročil i hranici 250.

„V průměru denně evidujeme 180 výpůjček, na počet má pochopitelně vliv počasí. Výjimkou nejsou dny, kdy zaznamenáme i více než 260 výpůjček, a to je vzhledem k počtu kol skvělé číslo. V drtivé většině lidé využívají kola s elektronickým pohonem. Překvapením je, že Kladeňáci preferují jednorázové výpůjčky oproti sezonnímu předplatnému. Je to s podivem, protože pokud si za sezonu elektrokolo půjčí více než padesátkrát, vyplatí se využít předplatné, u kterého je prvních dvacet minut jízdy zdarma,“ říká kladenský primátor Milan Volf (Volba pro Kladno).

Kladno jako první město na světě nabízí systém sdílených kol v kombinaci stanicového a bezstanicového režimu. Navázalo na loňský zkušební provoz bikesharingu, který prokázal, že je o tuto službu zájem. Nově je 80 kol dostupných po celém území města, a to včetně okrajových čtvrtí. Černožlutá kola s označením Freebike si může zapůjčit každý po jednoduché registraci na webových stránkách nebo v mobilní aplikaci. Pro půjčení ale není nutné mít chytrý telefon, stačí si na jedné ze dvou pevných stanic na Sletišti nebo na Havlíčkově náměstí ve Švermově spárovat uživatelský účet s jakoukoliv kompatibilní kartou (karta na autobus a podobně).

„Pokud by si třeba starší lidé nevěděli s registrací rady, můžou se obrátit na pracovnice recepce hotelu Sletiště, které jim rády pomohou i vše vysvětlí. Navíc na stejném místě už v těchto dnech nabízíme zájemcům kompatibilní karty za vratnou zálohu 50 korun,“ radí Milan Volf.

I vrácení kola je rychlé a jednoduché. Kromě již zmíněných pevných stanic na Sletišti a Švermově jsou ve městě více než čtyři desítky virtuálních stanic, tedy míst, kde je možné kolo odložit. Většina z nich je vyznačená nejen v mobilní aplikaci a na webových stránkách, ale také je přímo v ulicích uživatelé poznají podle zelených koulí s černými tečkami, takzvaných „ufonů“. Pokud cyklisté nechají kolo mimo vyznačená parkoviště, zaplatí „parkovné“ ve výši deseti korun.

„Po zkušenostech s předchozím systémem preferujeme samozamykatelná kola, která uživatelé nemusejí poutat řetězem k pevné opoře. Pokud někdo kolo nevhodně odloží, je snadné ho přesunout na lepší místo. Rád bych ale apeloval na uživatele, aby při vracení kol mimo stanice uvažovali rozumně a parkovali tak, aby nikomu kolo nepřekáželo,“ žádá kladenský primátor.

„Bohužel neřešíme jen špatné parkování. Nikdy by mne nenapadlo, že když nabídneme lidem cestování po městě na kvalitních kolech s elektrickým pohonem, že si na nich bude někdo účelově vybíjet svoji agresi. Přestože se situace velmi zklidnila, bylo pro mne opravdu velkým rozčarováním, že kola někdo úmyslně ničil. Všechny případy jsme předali policii. Vandalové by si měli uvědomit, že jsou kola chráněná GPS a GSM systémem a po Kladně je navíc dost kamer, které mohou viníka odhalit. A především, že demolování kola není žádný přestupek, ale trestný čin, za který hrozí vězení,“ vysvětlil situaci kolem vandalismu primátor Volf.

Vzhledem k velkému zájmu veřejnosti, kdy poptávka po kolech leckde převažuje nabídku, vyjádřil kladenský primátor také přání, aby si lidé kola půjčovali opravdu účelně. Upozornil, že kola slouží především pro rychlé a snadné cestování po městě, ne k zábavě.

O systém sdílených kol, který zavedlo město Kladno, mají zájem i v dalších městech. „Měli jsme zde například delegace z Trnavy, systém si přijeli prohlédnou i zástupci Londýna. Kladně je hodnocen i mnoha spolky a kluby, které se o problematiku čisté mobility více zajímají,“ sdělil Milan Volf. 

Bez zajímavosti není, že si kola s možností elektrického pohonu půjčují Kladeňáci častěji, než původní růžová kola, kterými město v loňském roce testovalo zájem lidí o bikesharing. Průměrně si denně růžové kolo půjčovalo na osm desítek lidí. Největší jejich nevýhodou byla absence převodů a také způsob vracení kol.

„Kola lidé poutali kamkoliv, k zábradlí, do křižovatek, k soukromým objektům, dokonce k mřížím obchodu. Minulý týden mne kontaktoval nešťastný zástupce odboru dopravy v Teplicích, kde řeší stejný problém, jaký jsme s odloženými růžovými koly řešili i my,“ uvedla největší problémy s růžovými koly mluvčí magistrátu Lenka Růžková.

Autor: (red)