Název patologie bývá ve společnosti obvykle spojován s pitvou a mrtvými těly. Málokdo však ví, že patologicko-anatomické oddělení neboli také histologické oddělení se zabývá zejména analýzou vzorků buněk a tkání živých pacientů, ze které se musí vyčíst, kde je jaký problém, a na jejímž základě je pak pacientovi nasazena vhodná léčba.

Histologie vyžaduje abnormální trpělivost a především pečlivost všech pracovníků tohoto oddělení a v neposlední řadě také úzkou spolupráci s klinickými lékaři odesílajícími vzorky k vyšetření, aby se předešlo nevhodnému transportu či znehodnocení biologického materiálu při manipulaci, a tím vzniku falešného výsledku. Patolog navíc potřebuje mít znalosti z mnoha lékařských oborů, jako jsou například chirurgie, neurologie, interna, onkologie, gynekologie, urologie a další. Pro většinu patologů je proto nezbytné si své vzdělání a vědomosti neustále rozšiřovat. Nejinak je tomu i v kladenské nemocnici. O více informací jsme poprosili primářku patologického oddělení MUDr. Petru Berouškovou.

Součástí patologicko-anatomického oddělení je sekretariát a pitevní trakt. Co se zde děje?

Na sekretariátu dochází ke kompletaci výsledků, jejich exportu na pracoviště klinických žadatelů a pracovníci oddělení zde poskytují pozůstalým veškeré informace potřebné k vyřízení pohřbu. Lékaři jim zde eventuálně sdělují výsledky provedených pitev. Kromě zhotovování výsledků a předávání informací slouží kancelář i pro řízení systému managementu kvality patologicko-anatomického oddělení. Řízení a udržování tohoto systému je důležité pro úspěšné obhájení a splnění podmínek auditu od společnosti NASKL (Národní autorizační středisko pro klinické laboratoře), kterého se patologicko-anatomické oddělení účastní každé 2 roky.

Pitevní trakt zajišťuje zejména provádění povinných pitev a skládá se z hygienického filtru, přípravné pitevny, pitevny, místnosti s chladícími boxy a denní místnosti sanitářů. I přes rapidní pokles počtu prováděných pitev je neomezený provoz pitevního traktu nezbytný. Každé tělo zemřelého musí být po zákonem dané lhůtě převezeno na naše oddělení, kde je řádně zaevidováno a následně předáno pohřební službě.

K čemu jsou dobré pitvy? Rozdělují se nějak?

Pitvy se provádějí především za účelem zjištění nemocí a k ověření klinické diagnózy a také k ověření způsobu léčby ve zdravotnickém zařízení, kde došlo k úmrtí. Tento druh pitev je odborně nazýván patologicko-anatomická.

Povinná patologicko-anatomická pitva se provádí v případech úmrtí žen v souvislosti s těhotenstvím, porodem, potratem či umělým přerušením těhotenství, dále u plodů z uměle přerušených těhotenství, u mrtvě narozených dětí a u dětí do 18 let věku, u pacientů, kteří zemřeli při operaci nebo při jiném chirurgickém výkonu. Nutno zmínit, že mezi povinné patologicko-anatomické pitvy se řadí případy, kdy je proveden odběr orgánů z těla pro účel transplantace nebo byla odebrána část těla pro výzkum či k výukovým účelům. Dále se tyto pitvy provádějí v případě, že k úmrtí došlo v důsledku závažné nežádoucí příhody při klinickém hodnocení humánního léčivého přípravku nebo nežádoucí příhody při klinických zkouškách zdravotnického prostředku nebo v souvislosti s ověřováním nových poznatků použitím metod, které dosud nebyly v klinické praxi na živém člověku zavedeny. Dle novely zákona 147/2016, kterou se mění zákon 372/2017 Sb., se nově provádí tento druh pitev i v případě, kdy není dostatečně objasněna příčina smrti.

Dalším druhem pitev jsou pitvy zdravotní, které jsou prováděny poskytovateli v oboru soudního lékařství a to především, nedošlo-li ke stanovení příčiny smrti nebo nebyla příčina smrti dostatečně objasněna. Dále při všech násilných úmrtích včetně sebevraždy, při podezření, že úmrtí mohlo být v příčinné souvislosti s nesprávným postupem při poskytování zdravotních služeb nebo při podezření, že došlo k úmrtí v souvislosti s užitím návykových látek. V neposlední řadě se tento druh pitev provádí u osob, které zemřely ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence.

Nutno zmínit také soudní pitvy, které nařizují orgány činné v trestním řízení při podezření z násilné smrti a pitvy anatomické, které se provádějí k výukovým či výzkumným účelům.

Kolik vzorků denně analyzujete?

Průměrný počet vyšetřovaných pacientů (tedy průvodních listů dodaných k vyšetřovanému materiálu) na den se pohybuje okolo 60, což však neznamená počet zpracovaných vzorků (skel z nich zhotovených), jelikož každý materiál je jiného objemu a také se jinak zpracovává. Ale průměrný počet vyšetřovaných zpracovaných vzorků se pohybuje okolo 280 za den.

Jak dlouho samotná pitva trvá?

Provedení standardní pitvy včetně administrativy, technického zajištění a předání zemřelého pohřební službě trvá přibližně 3,5 hodiny. Stanovení pitevní diagnózy, stanovené často na základě dodatečně zhotovených skel z lokalit patologicky změněných tkání, pak trvá v rozmezí 2,5 – 14,5 hodin, to vše se odvíjí na stupni obtížnosti diagnostiky.

Doba odezvy, neboli interval od zpracování vzorku k vydání výsledku, však může trvat až 3 měsíce.

Z laického pohledu se zdá, že patologie má hodně společného s chirurgií?

Je pravda, že patologie bývá mezi odborníky označována jako studená chirurgie.

Kolik Vaší práce tedy pitvy tvoří?

V dnešní době, v souvislosti s rychlým rozvojem a zdokonalováním zobrazovacích metod a laboratorní diagnostiky, v souladu s celosvětovým trendem, jsou pitvy již jen okrajovou částí pracovní náplně patologa. Počet odpitvaných těl se pohybuje maximálně okolo 40 ročně.

Jak dlouho se tu vzorky uchovávají?

Ze zákona je nutné veškerý zbytek vyšetřovaného materiálu, pokud nebyl zpracován v celém rozsahu, uchovávat dva měsíce od uzavření diagnózy. Co se týče zpracovaného materiálu, ten se uchovává 10 let.

Kdybyste dostala pod mikroskop jakýkoliv kus těla, poznáte, o co se jedná?

Vzhledem k tomu, že patologie je obor zabývající se makroskopickou a mikroskopickou (histologickou) diagnostikou, což je nauka o tkáních a buňkách, by patolog samozřejmě měl poznat, i díky klinickému sdělení na průvodním listu k materiálu, o jakou tkáň či spíše lézi se jedná.

Patologie mi nepřijde jako moc veselé pracoviště. Zasmějete se tu někdy? A co černý humor?

Je pravda, že z důvodu nedostatku erudovaného personálu v tomto oboru nám do smíchu moc není, ale i přes to se jedná o zaměstnání jako každé jiné, tudíž se zde smíchu nebráníme, samozřejmě v rámci zachování etického kodexu.

Jak probíhá zpracování vzorku od začátku do konce?

Při příjmu biologického materiálu jsou striktně kontrolovány identifikační údaje, aby nemohlo dojít k záměně pacientů. Důležitá je také kontrola správné fixace materiálu. Fixací se rozumí zabránění rozkladu materiálu, aby nedošlo ke změně struktury, a tím k vytvoření falešného výsledku. V momentě, kdy je přijatý materiál zkontrolován, je mu přiřazeno pořadové číslo a je laborantkou připraven k přikrajování lékařem. Tato příprava obnáší nadepsání plastových histologických kazet identifikačním číslem. Po přikrojení materiálu jsou vhodné řezy zpracovány ve tkáňovém automatu, kde jsou chemicky pomocí alkoholů a xylenů zbaveny vody a dále prosyceny parafínem. Následující den jsou kazety se vzorky zalévány parafínem do speciálních kovových forem. Po zhotovení parafínových bloků jsou tyto bloky krájeny na tzv. sáňkovém mikrotomu (druh speciálního krájecího přístroje) a ukrojené řezy jsou natahovány na podložní sklo. Skla s nakrájenými řezy jsou umístěna do speciálního stojánku a přenesena do barvícího a montovacího automatu, kde jsou obarvena základním barvením a následně překryta krycí fólií. Cílem základního barvení je vizualizace jednotlivých buněk v řezu. Obarvené preparáty se předávají ke zhodnocení lékaři patologovi. V případě, že nález není zcela jednoznačný, rozšiřuje se diagnostika o speciální barvení či o imunohistochemické vyšetření. Imunohistochemie je histologická metoda, při níž se ve vyšetřovaném vzorku tkáně prokazuje přítomnost určitých buněčných znaků pomocí specifických protilátek s navázanými chemickými sloučeninami, které umožňují jejich průkaz. Pomocí této metody lze rozlišit zejména typy zhoubných a nezhoubných nádorů. Po vyhodnocení diagnózy jsou výsledky elektronicky archivovány laboratorním informačním systémem a následně tištěny a zasílány na oddělení lékařům, jež si vyšetření vyžádali.

Co je to peroperační biopsie?

Jedná se o diagnostickou metodu během operačního výkonu, při kterém si operatér není jistý povahou, rozšířením onemocnění. Vzorek přijatý na naše oddělení je zpracován pomocí speciálního přístroje – kryostatu, kde je tkáň zmražena na -25°C a následně zpracována stejným způsobem, jako fixovaný materiál. Výsledek je pak sdělen lékařem telefonicky přímo na operační sál.

Autor: Hana Senohrábková