Po válce přišlo procitnutí − Karin Kunftová
Čtvrtek, 9. srpna 2018 07:20
Porota vědomostní soutěže Lidice pro 21. století i v letošním roce obdržela na dvě tisícovky esejí na pečlivě vybraná témata. Děti v kategorii 10–14 let a mládež v rozmezí 15–19 let se v nich zamýšlejí nad tragickými událostmi minulého století a zasazují je do kontextu současnosti. Mnohé texty jsou stylisticky vydařené a především obsahově hodnotné. Kladenské listy ve spolupráci s Památníkem Lidice přinášejí čtenářům ty nejpovedenější ze zaslaných prací.
Více se o soutěži Lidice pro 21. století dozvíte ZDE:
Nejdřív musím poznat sama sebe, abych pochopila ostatní, uvědomuje si v krátké eseji Karin Kunftová, soutěžící v kategorii od 10 do 14 let.
Když jsem byla malá, vždycky jsem opovrhovala chudinou. Byla jsem marnivá, stejně jako moji rodiče. Ostatně, za dob První republiky měli velice výhodné postavení ve společnosti. Utráceli peníze za co jen mohli a své děti nehorázně rozmazlovali. S mojí sestrou jsme se naschvál procházely chudinskými ulicemi a všem dávaly na obdiv krásu našich bot a šatů. Hlasitě jsme se smály a opovrhovaly jimi. Nic jsme necítily.
Ale potom se to zhroutilo. Nejdřív přišel Krach na Newyorské burze. Moji rodiče vše ztratili. A než jsme se nadáli, přišla válka. Válka, která nás okradla. Válka, která převrátila naše životy vzhůru nohama. Válka, která nás vyčerpala. Válka, která se neptala.
Tehdy jsem měla ohromnou potřebu se litovat. K smrti jsem nenáviděla Německou říši i jejího „Vůdce“. Odsuzovala jsem všechny a všechno, kryla jsem tím svůj strach a duševní nevyrovnanost. Neměla jsem co na sebe ani co pozřít, o rodinu jsem přišla. Neznala jsem sama sebe, ale neuvědomovala jsem si to. A když jsem neznala sebe, nemohla jsem pochopit ani ostatní.
Za dob války jsem poznala svou pozdější nejlepší přítelkyni, jež mě přivedla do křesťanské společnosti Armády spásy. Tato událost mi převrátila život mnohem intenzivněji než válka. Můj život se úplně změnil a já jsem poprvé za svůj život byla skutečně šťastná, protože jsem uvěřila. Bůh dal mému životu naplnění, po němž jsem vždy tak skrytě dychtila. Dal mi pocítit svou lásku ke mně a díky tomu jsem ji mohla předávat ostatním. Poznala jsem sebe a pochopila ty, kterými jsem dříve opovrhovala.
Válka mi poté do života přinesla i další útrapy, ale také ohromné zkušenosti, setkání, budoucího manžela i poznání skutečného života, za které jsem mnohonásobně vděčná.
Přes vše, čeho mě válka zbavila, jsem nikdy nelitovala toho, čím jsem si prošla, i když to bylo těžké. Za tím vším stál můj Bůh a měl pro mě svůj plán.
Autor: Karin Kunftová