Po unikátním objevu na poli u Slatiny, kde našli archeologové počátkem června hroby s kostrami skrčenců staré přibližně 4500 let, se podařil vědcům další skvělý kousek. Při výstavbě obchvatu Slaného objevili tento týden další starodávné hroby s kosterními ostatky.

V jámách v zemi byly nejen lidské kostry uložené ve skrčené poloze, ale i předměty jako keramika či bronzová jehlice. O jaké se jedná tentokrát období, je na posouzení vědců. Díky tomu, že ve Slaném u jedna celá sedmého kilometru na cestě za městem vedoucí do Lidic Menších, byly objeveny i takzvané hroby žárové, mohlo by se jednat o podstatně mladší objev například z dob slovanského osídlení. Mezi 6. a 10. stoletím upřednostňovali východní Slované žárový ritus a až během 10. století se začaly objevovat birituální hroby. V mohylách se neukládal jen popel zemřelého, ale mohlo v nich být pohřbeno více jedinců a to jak zpopelněných, tak i nespálená těla. Kostrový ritus plně převládl v 11. století a udržel se až do samého konce stavění mohyl. V některých periferních oblastech až do 16. století. Bližší specifikaci podají vědci v následujících dnech.

Slatina

Hroby nalezené v červnu ve Slatině pocházejí však prokazatelně z pozdní doby kamenné – kultury se zvoncovitými poháry, která byla rozšířena v západní a střední Evropě. Archeologové našli celkem osm hrobů s různými nádobami a kostrami přibližně z období 2500 až 2200 před naším letopočtem.

V hrobech byla nalezena mužská těla, která ležela na levém boku hlavou k severu. Kostry žen byly naopak položeny na pravém boku s hlavou otočenou k jihu. Obličeje všech těl směřovaly k východu. Jednalo se o zcela běžný tehdejší způsob pohřbívání, jak tvrdí i dostupná odborná literatura.

Autor: (red)