ROYAL Fitness SAMK Měsíčník Kladno
ČSAD KLADNO Nad Kladnem Klapod
  • Nad Kladnem
  • SAMK
  • SOU a SOŠ Kladno

Ve Sládečkově muzeu byla zahájena výstava o historii libušínské bitvy

Čtvrtek, 26. ledna 2017 06:30

Ve Sládečkově vlastivědném muzeu v Kladně se uskutečnila vernisáž výstavy “25 ročníků libušínské bitvy“, které se kromě současných organizátorů z Libušínského spolku přátel historie zúčastnil i jeden ze zakladatelů Tomáš „Hejtman“ Lapáček.

bitva-top
Ve Sládečkově muzeu byla zahájena výstava o historii libušínské bitvy

U zahájení byl také současný starosta města Libušína Vladimír Eichler, výrazná osobnost českého historického šermu paní Jindra „Bábi“ Albrechtová z Hradce Králové i zástupci kladenských šermířských spolků Thorax a Slánská rota. Po úvodním slovu ředitele muzea Zdeňka Kuchyňky, kurátora výstavy Karla Drvoly a předsedy Libušínského spolku přátel historie Tomáše Doležala následovala prohlídka výstavy, videoukázky z posledního ročníku bitvy a obvyklé pohoštění.

Výstava, která potrvá až do 16. dubna 2017, se snaží ukázat fenomén libušínské bitvy, která se stala během posledního čtvrtstoletí jednou z tradic tohoto kraje, z několika možných úhlů pohledu. A to jak z pohledu organizátorů (prvních 19 ročníků organizoval Václav Janda z Libušína), tak i šermířů a v neposlední řadě i její vnímání samotnými diváky.  Výstava zabírá plné tři výstavní sály muzea, a kromě kompletního popsání historie libušínských bitev v ní návštěvník nalezne scénáře všech ročníků spolu se zajímavostmi, jako např. kdy bylo nejvíc účinkujících, nejvíc diváků, největší zima, největší oheň, nejnáročnější kulisy atd. Psané slovo doplňuje více než 100 fotek a přes 200 vystavených exponátů (věrných dobových replik) zapůjčených současnými i minulými organizátory libušínské bitvy, sdruženími Midgard (Vikingové), Curia Vitkov (velmožský dvorec z 12. stol.), Hradecký dvůr Elišky Rejčky (nobilita 14. stol.), Ogary Pogoni! (polsko-litevští husité vedení litevským knížetem a českým zemským správcem Zikmundem Korybutovičem), i místními skupinami historického šermu Thorax (vrcholný středověk cca 1380 – 1420, často vystupují též jako „Gléva pana z Vartenberka) a Slánská rota (projekt rekonstrukce vojenské hotovosti Královského města Slaného v době poděbradské). Návštěvník tak může nahlédnout jak pod brnění válečníků, tak i do obydlí lidí ze středověku. Vystavované předměty reprezentují historické období od raného středověku (cca od roku 850) až po přibližně rok 1500. Výstava tak je vhodná i pro školní výpravy jako praktická ukázka středověku. První sál je věnován unikátním zbraním a zbrojím z „šermířského pravěku“, tedy z let 1960 – 1990, pocházející od první skupiny historického šermu v Československu Mušketýři a Bandité, i od jejich následovníků.

Samotná libušínská bitva se v průběhu let proměnila v tradičně největší každoroční setkání příznivců historického šermu v ČR s počtem dobově oděných účastníků v ležení převyšující 2 500 osob a v případě propojení přízně počasí i diváků shlédnutá v některých letech až 10 000 návštěvníky. Cestu si sem našli už i bojovníci ze Slovenska, Polska, Německa, Rakouska, Maďarska, Švýcarska, USA či Chorvatska. Libušínský festival historie v posledních letech nenabízí jen samotnou hlavní bitvu mnoha stovek šermířů (na louce se v hlavní bitvě tradičně utkává okolo 800 bojovníků) na pozadí kulis vesnic, tvrzí či zemního opevnění s ohňovými, kouřovými a pyrotechnickými efekty dle více či méně pohádkového scénáře, díky kterému se střetu mohou účastnit bojovníci reprezentující všechna vojska středověku.

S tímto zpočátku poněkud „šíleně“ vypadajícím nápadem uspořádat na libušínském hradišti vlastní bitvu přišel v roce 1992 Václav Janda, který následně strhl i ostatní. Nejednalo se ovšem o první takovouto akci v regionu. Tento primát náleží věhlasné „bitvě pod Okoří“, která se těsně před první libušínskou bitvou konala zásluhou SHŠ Bakaláři z Kralup nad Vltavou dne 19. září 1992 již třetím ročníkem. Hlavním libušínským scénáristou a „pohádkářem“ se stal Tomáš Lapáček. Posun bitvy dolů na louku pod bájné přemyslovské hradiště odhalil nebývalé možnosti tohoto přírodního amfiteátru poskytujícího jako kulisu hluboké lesy přírodní rezervace Pašijová dráha. Výhodným se ukázalo i časové umístění bitvy ke svátku svatého Jíří, kterému je zasvěcen kostel na libušínském hradišti. Svatý Jiří je od středověku totiž chápán i jako patron rytířských řádů. Jeho svátek je v ČR slaven dne 24. dubna. Libušínská bitva, stojící na počátku šermířské „sezóny,“ se tak stala pro mnohé z účastníků doslova prestižní záležitostí a rytíři přijíždějí každoročně po zimě na první vzájemný souboj i přátelské popovídání jaksepatří natěšení. Zlom nastal v dubnu 1994, kdy se poprvé v historii přešlo od klasického dobývání hradeb v boj o vesnici. Prvenství mělo rovněž použití ohně v ději – ves nakonec lehla popelem, což mělo spolu s dalšími efekty (drancování) velký ohlas. A to byl začátek všeho následujícího. V roce 1997 přijelo na celorepublikové setkání šermířů do Libušína již 110 skupin historického šermu (tehdejší rekord, dnes jezdí i přes 200), v letech 2001 a 2002 pak sledovalo libušínskou bitvu okolo 10 000 diváků (dnes přibližně 4 500 diváků).

Snahou současných organizátorů je dovést Libušín jako největší středověkou bitvu ve Střední Evropě do stavu, na který může být česká šermířská komunita pyšná, a divákům nabídnout celodenní program, jehož vyvrcholením bude právě bitva. Záměrem je, učinit z Libušína místo, kde se budou setkávat a navzájem doplňovat a obohacovat různé přístupy k rekonstrukci historie středověku. Mnohé z toho se již podařilo naplnit. Libušínská bitva získala mezinárodní rozměr, takřka byly vymýceny fantastické a nehistorické kostýmy, ve vojenském ležení byla striktně oddělena dobová zóna přístupná formou „středověké ZOO“ divákům. Z bitvy, která se stala střetnutím secvičených šiků pod vedením jednotlivých velitelů, zmizeli osamělí válečníci bojující sami za sebe a ze zbraní přibylo v posledních letech zejména těch tyčových.

Autor: Karel Drvola


banner-in


  1. zprávy

    Nemohu vyjet z garáže, uvedla žena kladenským strážníkům

  2. pozvánka

    V Královickém dvoře budou Velikonoce ve znamení grilování a skokových závodů

  3. pozvánka

    Soutěž o nejlepší nádivku a taneční zábava v Sokolovně Kvíček ve Slaném

  4. zprávy

    Blíží se termín zápisu dětí do kladenských škol

  5. video

    Kanonýři Kladno se probojovali do finále, příjďte je podpořít v sobotu

  6. krimi

    „Kam chceš dojít,“  protidrogový projekt pro školáky zavítal do Zvoleněvse

  7. pozvánka

    Blíží se Velikonoce v Zooparku Zájezd, podívejte se co vše pro vás připravili

  8. krimi

    300 tisíc je v nenávratnu, varujeme, upozorňujeme a je to marné a je to marné

  9. video

    Velikonoce na Čabárně v Kladně přilákaly celé rodiny

  10. pozvánka

    Kladenské trhy na náměstí Starosty Pavla pokračují opět ve středu

  11. kultura

    Výstava miniatur Buštěhradského pediatra Pavla Skály je v Kladně jen do středy

  12. komerční sdělení

    V kladenském Royal Fitness na Vás čeká velikonoční dobrodružství

  13. video

    VIDEO: Cyklohráčkem z Prahy do Slaného a zpět, nebo do Zooparku Zájezd

  14. zprávy

    Poradíme vám, kde tento týden můžete fandit kladenským sportovcům

  15. zprávy

    Cyklohráček letos poprvé přivezl výletníky do Slaného.

  16. zprávy

    Redakční výběr toho co vám možná tento týden v Kladenských listech uteklo

  17. zprávy

    Cenu hejtmanky 2023 převzala také Ivana Sedláková ředitelka SOUPŠ Kladno-Vrapice 

  18. kultura

    Kraj podpoří tři divadla mezi nimi je Divadlo Kladno

  19. zprávy

    Peníze na podporu soutěží pro děti a mládež poputují i na Čabárnu a do Stochova

  20. kultura

    Nahlas a potichu, recitátorská soutěžní přehlídka zná své vítěze