Zdeněk Levý: Jistoty chybí, morálka utrpěla, vláda se chová korupčně!

Komunistický starosta Drnku Zdeněk Levý v senátních volbách kandiduje už podruhé. V roce 2008 skončil na třetím místě. Jako senátor by prosazoval například státní garanci pracovních míst a celkové zvýšení sociálních jistot. Před rokem 1989 se podle něj v řadě ohledů žilo lépe.

V senátních volbách nejste nováčkem. Jakou máte startovací pozici letos, oproti volbám minulým? Minule, jak jste sám uvedl, se vyprofilovali dva silní kandidáti – je tomu také tak letos?

Letos je pozice jiná. Je širší škála kandidátů a startovní pole je vyrovnanější. O úspěšnosti se neodvažuji spekulovat. Vše ukáže výsledek prvního kola.

Mohli byste stručně představit svůj volební program. O co by se snažil senátor Zdeněk Levý?

Shrnul jsem svůj volební program do sedmi priorit, které vycházejí ze současných aktuálních problémů. Přijde mi naprosto nezodpovědná vláda a samozřejmě to co dělá z hlediska veřejných financí – ta nečitelnost a neprůhlednost mě prostě nenechává v klidu. Vláda se chová korupčně.

Chtěl bych, aby stát nesl garance za nová pracovní místa. Zejména se to týká prvouchazečů o zaměstnání, tedy absolventů, kteří mají strašně zhoršené podmínky pro přijetí. Myslím si, že je třeba, aby stát podporoval vznik nových pracovních míst různými pobídkami.

Dost se hokynaří se zdravím a dokonce byla mediálně zneužita aktivita lékařů. Zdraví není zboží a nedá se tak s ním zacházet.

Zcela určitě bych byl proti důchodové reformě. To není systémová záležitost. Jsou to výkřiky ministrů, kteří hodili testovací balonek do společnosti.

Dál zaslouží pozornost bezpečnost a z toho bych vypíchnul bezpečnost na silnicích.

A konkrétně byste v této otázce navrhoval co? Více kontrol, více měření?

Ano, ale dynamickou kontrolu. Ono totiž ty policejní kontroly že si někde strčí radar a měří tam, jsou často zbytečné. Spíš bych si představoval, že jezdí hlídky a trestají agresivní řidiče.

Vraťme se k dalším bodům programu…

Další bod je bezpečnost občanů obecně a poslední věcí je podpora sportu pro mládež a děti.

Ve vašem programu také stojí, že podporujete „renesanci obsahu demokracie“. Co si pod tím mám představit?

Demokracii a její fungování si rozhodně představuji jinak. Vám se zdá demokratické, že už léta není schválen třeba zákon o všeobecném referendu? Nebo že volič může mluvit do volby vždycky jednou za periodu, kdy se volí, a jinak na něm koneckonců vůbec nezáleží?

Takže podporujete ve větší míře přímou demokracii?

Samozřejmě, ale to není jen o přímé demokracii, ale o uplatňování demokracie vůbec. Tato vláda, která vznikla z posledních voleb – máte pocit, že zastupuje většinu lidí v této zemi? Kdybych vám to spočítal, asi by se to dalo vymodelovat, tak v podstatě má podporu desetiny obyvatel.

Vystupujete proti polopravdám a lžím ve veřejnoprávních médiích. Mohl byste mi říct konkrétní příklady?

Překvapuje mě programová skladba České televize zvláště v období, kdy se blíží volby. S takzvanými historickými programy, které jsou zaručeně pravdivé a týkající se útoků na naši stranu.

Myslíte před posledními volbami do sněmovny například dokumenty o Miladě Horákové?

Pořady o Miladě Horákové dávají před každými volbami. To jsou programy, se kterými je ČT1 a ČT2 typická. Kdyby to byla komerční televize, tak bych pochopil, že na to má nárok. Ale myslím, že veřejnoprávní médium by mělo mít vyváženost na prvním místě.

A jaký konkrétně Česká televize vysílala pořad, který je řekněme tendenční?

Tendenční jsou ty pořady v podstatě všechny. Naše dějiny jsou podávány jednostranně, bez historického zobecnění skutečnosti. Třeba pořady o Mašínech – vezměte si, jak se kolem nich rozdělil národ, jestli jsou hrdinové nebo vrazi. S touto kauzou je spojována naše strana, která však funguje dvacet let a funguje podle zákona. V současné době není vůbec nic, co by se straně dalo vytknout.

V rozhovoru pro Haló noviny jste uvedl, že před rokem 1989 silně převažovala pozitiva? Mohl byste říci, co bylo lepší a co bylo horší?

Řada lidí historickou paměť nemá nebo ji mít nechce, a to z různých důvodů. Ale tady se žilo klidně, byly tady jistoty, nebyly tady takové věci, že by se třeba vraždilo mezi mladými, nebo že by si děti ve škole dovolili to, co si dovolí dneska. Morálka zcela určitě nyní utrpěla. Pokouším se být soudný a objektivní.

Například, když jste tehdy dělal třeba v Poldovce, tak ta už měla tak propracovaný sociální program, že se prostě počítalo s tím, že když jste tam přišel jako absolvent po škole, tak jste dostal byt. Dneska si samozřejmě můžete vzít hypotéku, nebo si můžete dům postavit, pokud Vám na to někdo, zpravidla rodiče, dá. Dneska přijdete velmi jednoduše o práci, nebo nedej bože když máte nějaký zdravotní problém… Sociální jistoty teď prostě nejsou.

Já uznávám, že se zlepšilo cestování. Bohužel když si vezmete, za kolik bývaly rekreace tehdy a za kolik jsou dneska, tak se to nedá srovnávat.

Přál bych si, aby někdo bez jakéhokoliv politického přístupu, vystavil účet za posledních dvacet let vládnutí. A začal bych s tou slavnou kupónovou privatizací, která byla vedena pod heslem: Tak zhasneme a ukradněte si, co potřebujete a co chcete. Pak rozsvítíme.

Také jste se zmínil, že mladí lidé se někdy dost nevybíravě vyjadřují o minulém režimu, i když jej nezažili, a čerpají především z pravicových médií. Mají ale také hodiny dějepisu. Učí se dnes špatně dějepis?

Mám vazbu na školu, protože dělám předsedu školské rady na jedné Základní škole. Kolikrát, když se ptám, jak vypadá výuka třeba občanské nauky, tak jsou to skutečně nehistorické přístupy, které mají spíše politickou povahu. A to je to, co mě mrzí.

Závěrem změňme téma. Pokud byste byl zvolen, chcete otevřít senátorskou kancelář pro občany. Jak by měla fungovat?

Já si představuji, že instituce senátorské kanceláře, by mimo jiné měla fungovat jako poradenské centrum. Jestliže mají lidé problémy, tak by mohli přijít poradit se o věcech, které je pálí v běžném životě – jako jsou právní nebo sociální otázky. V tom se řada lidí většinou vůbec nevyzná. V té kanceláři by byla poradna pro lidi samozřejmě zdarma.