Kladenské listy přinášejí rozhovor s Kateřinou Molčíkovou, spoluzakladatelkou centra pro uměleckou tvorbu a vzdělání Tvořivý strom a autorkou loutkového představení Svatováclavská legenda aneb Plášť a hrubá halena, které se bude hrát tuto sobotu v podkrovních prostorách tohoto centra.

Vystudovala jste Divadelní fakultu v Praze v oboru dramatická výchova. Sedm let jste spolupracovala s nezávislým loutkovým a pouličním divadlem Cirkus Žebřík z Černína. Vedla jste divadelní dílny ve Švandově divadle a v divadle DIOD Jihlava. Na začátku tohoto roku jste se svojí kolegyní výtvarnou pedagožkou Kateřinou Duškovou založila nové umělecké a vzdělávací centrum Tvořivý strom. Co Vás přivedlo do Kladna?

Před 10 lety jsme se s rodinou přestěhovali do Statenic a já jsem objevila Střední Čechy. Zamilovala jsem si Slaný, Budeč, Stochov, Tuchoměřice, Okoř, lesy kolem a pole. Praha pro mě začala být příliš rychlá. Potřebovala jsem zvolnit tempo, nadechnout se, rozhlédnout a vychutnat si to, co je. V Praze jsem měla pocit, že nemám čas na nic z toho a na nikoho.

Podařilo se Vám to?

Chvílemi. Když pracuji s dětmi nebo s maminkami a s dětmi v Tvořivém stromě. Ty okamžiky stojí za to. Všechno v nich má svůj čas. A vývoj. Protože ale začínáme a o nabídce kurzů a akcí se ještě moc neví, jezdíme s kolegyní pracovat do Prahy. Takže je to někdy hodně rychlé.

Tuto sobotu představíte kladenským divákům svoje svatováclavské loutkové představení. Jaké to je, hrát sama?

Nehraji sama. Mám své loutkové partnery. Jsou to samí muži. Navíc většinou knížata nebo vojáci. Vždycky se s nimi na začátku domlouvám, co a jak. A protože s muži nemůžete řešit malichernosti, většinou mluvíme věcně a jasně. To mě na nich baví. Ne, vážně. Postavila jsem si představení, ve kterém zpočátku nevystupovala jediná ženská postava. Musela jsem ke všemu, co se dělo na scéně, najít svůj vlastní postoj. Ale nakonec jsem si uvědomila, že příběh, který vyprávím, není jen o mužích, o síle, odvaze, zarputilosti, vytrvalosti a omylech, ale o nás všech. Že všichni toužíme po pravdě a po lásce a bojujeme za to, čemu věříme. Hraji o Václavovi a Boleslavovi strašně ráda. V tom příběhu je nesmírná, posilující naděje.

Skutečně ve Vašem představení nevystupují žádné ženy?

Nakonec jsem tam dvě propašovala. Řožnici – slovanskou sudičku a bábu Ludmilu. Ale nejsou to postavy loutkové.

Jak dlouho představení hrajete?

Už skoro 10 let a každý rok mě obsah legendy něčím překvapí. Něčím novým, čeho jsem si před tím nevšimla.

Co vás překvapuje?

Na začátku mě asi nejvíc fascinovala představa, že máme v českých dějinách a legendách postavu skutečného rytíře, kterého lze následovat. Navíc skoro po každém představení za mnou někdo přijde a vypráví mi o sobě nebo o Václavovi. A já si povídám strašně ráda. Myslím, že lidi by si měli víc povídat. Po jednom hraní v mateřské škole ve Staré Boleslavi jsem zažila úžasnou věc. U kostela jsem se potkala s jednou ženou, která před tím nebyla na představení, ale zastavila se se mnou. Daly jsme se do řeči jako bychom se znaly odedávna. Ona mi na rozloučenou věnovala jakýsi text, vztahující se k velkým osobnostem a celkovému duchovnímu založení našeho národa. Najednou jsme měla pocit, že těch rytířů máme víc. A od té doby si taky nějak víc než dřív vážím toho, že jsem se narodila v Čechách.

Nejsou Čechy spíš zemí Švejků a epigramistů, než zemí rytířů?

Švejkování je naše forma morální kocoviny. Úsilí o nalezení pravdy je prý pro Čechy typické a švejkování je prý jen důsledek zklamání a rozčarování z toho, že vždy objevíme jen polopravdu nebo klam.

Jaké loutky v představení udivíme?

Představení hraji s totemovými loutkami. Pomáhala mi s nimi moje přítelkyně výtvarnice a ilustrátorka Kateřina Kabešová. Já jsem tesala hrubé rysy a Kateřina dodělávala detaily a ozdoby.

Jak jste našly postavu sv.Václava?

Nejprve jsme to chtěly strašně řešit a dumaly jsme nad tím, jak budeme rozdělovat role. Ale vůbec jsme přemýšlet nemusely. Dřevo si o své postavy říkalo samo. Václav je nejvyšší a nejkrásnější. Přijďte se přesvědčit sami.

V sobotu, 26. 9. 2015, na adrese Tvořivý strom, Divadelní 1597/9, Kladno, od 9 hodin.

 Info: Tvořivý strom