Letošní velké postupové ambice SK Kladno by měli pomoci naplňovat především dva kladenští odchovanci, kteří se vrátili zpět po anabázi v prvoligových a druholigových mužstev. Jedním z nich je Jan Procházka.

O vašem příchodu se hovořilo již delší dobu. Rozhodl jste se pro návrat i z toho důvodu, že Most sestoupil z druhé ligy?

To nebyl důvod. V Mostě mi skončila smlouva a protože jsem byl zároveň asistent trenéra na naší farmě v Loko Chomutov, tak jsem si moc neužil rodinného zázemí. Navíc mě přestalo bavit i cestování, tak jsem se rozhodl pro návrat.

Most se v závěru loňské sezony objevil v médiích kvůli údajně prodanému zápasu a jako hráči jste museli na detektor lži. Bylo to hodně nepříjemné?

Když jsme s to v kabině dozvěděli, tak jsme původně mysleli, že k tomuto kroku nedojde. Nakonec však k tomu došlo. Souhlasili jsme, protože jsme chtěli očistit svoje jméno. Jednalo se o zápas s Pardubicemi, který nám nevyšel, a my již ve třicáté minutě prohrávali 0:4. Nakonec z nás vybrali pět hráčů a za všechny kluky jsem rád, že nařčení se nepotvrdilo a všichni jsem byli čistí!

Lehce vás vyzkouším. Vzpomenete si na spoluhráče, které jste potkal v prvoligové sezóně 2008, kdy jste se vrátil podruhé do Kladna, a kteří z nich jsou zde i letos?

Asi jenom Pavla Bartoše a potom Jardu Tesaře. To je snad všechno.

Paměť máte výbornou. Jaký je rozdíl přijít do prvoligové a nyní do divizní kabiny?

Kabina i hřiště je stejné… Musíme pracovat na tom, aby se SK Kladno vrátilo co nejvýše. A doufám, že v nejbližších letech se to povede.

Vábil vás do Kladna i fakt, že si budete moci poprvé v kariéře zahrát s bratrem Tomášem?

To byl asi hlavní motiv mého příchodu, i když bych do Kladna zřejmě přišel i kdyby tu nebyl. Ale je velice příjemné si na závěr kariéry spolu zahrát.

Posloucháte ho na hřišti jako kapitána nebo máte hlavní slovo, jako starší a zkušenější?

Ne. Tom nic nepřikazuje a já nic nenakazuji. Pro nás oba jsou rozhodující pokyny trenéra.

Dva roky jste působil v roli trenéra. Bavíc vás trenéřina?

Musím říci, že hodně. Zatím tady na SK trénuji s Vencou Kalinu přípravku 2005, kde působí můj i jeho syn, nebo ratolest Martina Jíchy. Ale nejblíže mám asi k dospělému fotbalu. V „Lokádě“ byli poctiví kluci, práce mě bavila, ale v divizi pochopitelně chodili do práce a neměli na tréninky tolik volného času.

Máte vysněného trenérského guru?

Zažil jsem hodně trenérů, ale žádný vzor nemám. Líbí se mi obecně trenéři, kteří chtějí hrát fotbal. Ať všichni útočí a padá hodně gólů. Podobně jsme hráli třeba za Přemka Bičovského, ale nechci zapomínat i na jiné trenéry. Od každého jsem něco čerpal.

Nyní nastupujete na postu pravého obránce. Kdy jste ho hrál naposledy?

Na Kladně ještě před pěti lety, kdy se zde hrála poslední sezónu první liga.

Do Kladna jste se vrátil spolu s V. Kalinou. Všichni jsou plní očekávaní a jste tím více v centru pozornosti, protože doufají, že bude odvádět nadstandardní výkony. Jste na to připraven?

Určitě víme, co se od nás čeká. Jistě klukům pomůžeme. Myslím, že i za Vencu mohu říci, že se budeme snažit o co nejlepší výkony. Oba jsme vítězné typy, které chtějí vyhrávat.

Pokud se týká případného postupu, jste v tomto směru optimista nebo spíše realista?

Zůstávám realistou. Nesmíme stavět vzdušné zámky. Uvidíme, jak se bude soutěž odvíjet a co to udělá hlavně s mladými hráči. Nebude to vůbec jednoduché, sezóna bude těžká a obtížná. Nechci, aby mě někdo chytal za slovo, když řeknu, že budeme první nebo druhý a skončíme nakonec třetí. Do každého utkání však musíme jít s přáním pokusit se ho vyhrát!

.

.