Hokejisté Kladna na domácím ledě nejprve prohrávali. Nakonec se jim zápas povedlo otočit a zvítězili 4:3. Jaké byly první pocity hned po utkání, prozradil v exkluzivním rozhovoru pro Kladenské listy gólman Jan Lukáš.

V prvních dvou minutách padly ty dva nešťastné góly, co se stalo?

Tak při tom prvním jsem neviděl přes svého beka. Litoměřický Kalla tam přijížděl v plné rychlosti, a jak střelil, trefilo břevno a padlo to do brány. Ten druhý gól, to myslím, že trošku zaspal obránce, já nevěděl, jestli mám vyrážet nebo jet zpátky. Volek byl také v plné rychlosti. Čekal jsem, že to strhne, ale on to střelil nahoru a padlo mu to tam.

V první třetině to z pohledu diváka vypadalo, že obrana trochu zaspala, měl jste také takový pocit?

Já nevím, těžko říct, já jsem se spíš snažil po těch rychlých gólech dostat se do tempa a nějak to nevnímat, což mi možná i pomohlo.

Druhá třetina už patřila Rytířům. Co jste si říkali v šatně?

Že to musíme otočit, že na to máme a že jsme měli šance. Když vyvineme tlak a dáme gól, tak že to otočíme. Věřili jsme si a vyšlo to.

Chytalo se vám za stavu 3:3 klidněji?

Myslím si, že ano, protože přeci jenom, když jsme prohrávali o dva góly, nebylo to ono a takhle se to trošku uklidnilo, stáhli jsme se a bylo jednodušší.

Když Tenkrát vstřelil 6 minut před koncem čtvrtý gól, ulevilo se vám?

Určitě, ale pořád zbývalo 6 minut a oni měli v poslední minutě vyloženou šanci, ani nevím, kdo to nevstřelil, ale měli jsme štěstí.

Divákům připadalo, že puky hodně skákaly, bylo to ledem, nebo jak si to vysvětlujete vy?

Těžko říct, já jsem v brankovišti a kolem mantinelů nehraju, takže je to spíš otázka na kluky, ale vypadalo to tak.

.

.