RS maso CZ, s.r.o. OCRA CAMP Legenda Cafe bar Est. 2014 OKOŘ
Aquita Logistics, a.s. KOMINICTVÍ David Poleno Pozvánka na vernisáž 44. Mezinárodní dětské výtvarné výstavy Lidice 2016
  • SBF
  • SAMK
  • Kantorek

Dotace nelze projednat veřejněji, než že se projednají veřejně, říká primátor Dan Jiránek

Pondělí, 11. Srpen 2014 00:04

Napadání dotací do Domu kultury Kladno se řeší již delší dobu. Aby bylo v celé věci konečně jasno, požádaly Kladenské listy o vyjádření toho nejpovolanějšího, tedy primátora města, Dana Jiránka.

Primátora města Kladna Dan Jiránek (Foto: KL)

Pane primátore, kandidátka za sdružení Lepší Kladno, Jana Šrámková, veřejně žádá, aby odboráři prodali kulturní dům městu. Jaký názor na to máte vy?

Ptali jsme se okolních měst, které kulturní domy provozují. Pro města to znamená obyčejně roční ztrátu dvou až osm milionů korun, podle toho, co se v domech kultury pořádá. Pro nás by to znamenalo, kromě toho, že bychom museli zaplatit kupní cenu, která se při posledním jednání o koupi domu kultury, za Milana Volfa, pohybovala kolem třiceti milionů. K tomu bychom museli připočíst tedy ještě trvalou ztrátu. Města v takových objektech nechtějí komerční provozovny, jako je například prodejna potravin a podobně, ale když tam nebudou, bude se muset dotovat provoz.

Jestliže je dnes kino navštěvované proto, že se povedlo dát dohromady peníze města, pronajímatele a peníze kraje a interiér zásadním způsobem opravit, pokud se tam koná spousta plesů, koncertů, tak nevidím důvod, proč by kulturák mělo město kupovat. My jsme za podobné peníze, za jaké bychom teoreticky mohli kulturní dům koupit, pokud by jej odboráři prodávali, jenže s evropskou dotací, tudíž za pětinu ceny, vybudovali v prostorách bývalé mototechny knihovnu. Ukazuje se, že to je velmi šťastné spojení a že se Sítná stává kulturním a vysokoškolským centrem města. Myslíme si, že k tomu přispěje i přestavba náměstí a přiblížení autobusových zastávek.

Co říkáte tomu, že se odboráři rozhodli žádost o poslední dotaci zrušit, protože nechtějí být součástí předvolebních politických bojů?

Co nás mrzí je to, že část dotace na kulturní dům, které se odboráři vzdali, měla být věnována na bezbariérový přístup do kulturního domu, protože to je něco, co tam opravdu chybí. Doufám, že se nám podaří domluvit, že dotaci pro tento účel dá město samo, nebo ve spolupráci například se společností Lego. To nám letos poskytlo několik dotací, zvláště na zařízení, týkajících se handicapovaných dětí. Není možné, aby se vozíčkáři přepravovali nákladním výtahem, jak tomu je momentálně. Odboráři si na to, aby vstupy vybudovali sami, těžko vydělají.

Architekt Rouha z Lepšího Kladna tvrdí, že dotace do kulturního domu byly po celou dobu neprůhledné a byly využívány nejasným způsobem. Jeho tvrzení se opírá o to, že před schválením nebylo jasně deklarováno, na co budou použity. Mohl byste našim čtenářům objasnit, jak vypadá schvalování dotací v praxi?

Dotace mají dvojí režim. Do 50 tisíc prochází pouze radou, která jedná neveřejně, ale město zveřejňuje, komu dotaci poskytlo a za jakým účelem. Druhý režim je pro dotace vyšší než 50 tisíc korun a to je i případ kulturního domu. O přidělení se hlasuje veřejně, lidé mají možnost přijít na zastupitelstvo, kde se dozví, pro koho dotace bude schvalována a v jaké výši. Na zastupitelstvo se dokonce předkládá smlouva, kde je popsán účel a způsob vyúčtování. Tvrzení pana Rouhy je tedy naprosto absurdní. Dotace nelze projednat veřejněji, než že se projednají veřejně. U kulturního domu bylo hlavním účelem, vzhledem k obrovským únikům tepla, zateplení budovy. Co se týká vyúčtování, tak si myslím, že odbory jsou v tomto velmi pečlivé. Navíc je zde kontrolní výbor, případně finanční, nebo ještě interní kontrola. Pokud by tedy došlo k nějakému pochybení, byli bychom zcela jistě informováni.

Doktor Protiva z Lepšího Kladna uvedl: „bohužel nemáme přesný přehled, jaké jsou výdaje na kulturní dům, neboť město z velké části tyto informace tají nebo dodává informace nepřesné.“

Nemůžeme tajit výdaje na kulturní dům, protože o nich nic nevíme, s výjimkou těch, které šly na poskytnuté dotace. Ve vyúčtování jsou faktury, za co byly peníze, poskytnuté městem, vynaloženy. Ale výdaje na kulturní dům, například, co dělají odboráři s penězi, vybranými za nájem, do toho městu nic není. Ale když vidím vzhled domu kultury, tak se odvažuji tvrdit, že většina těch peněz, které se zde vydělají, se do kulturáku zase vrací.

Lepší Kladno také tvrdí, že dotace, poskytnuté odborářům, jsou dotace provozní….

Musíme od sebe oddělit dvě věci. Dotace na kulturní dům, což jsou dotace, které od města dostaly odbory, jako vlastník objektu a které byly určeny k tomu, aby byl objekt dán do pořádku. Šlo tudíž o dotace investiční. Potom jsou dotace, které se dávají například školám na pořádání plesů nebo různým občanským sdružením na určitou akci. Například plesové dotace ve výši 15 tisíc na každý ples. To bylo opatření, které jsme zavedli, když se opravil Grand ve Slaném a začal nám přetahovat maturitní plesy. Rodiče si stěžovali, protože ve Slaném byl ples sice lacinější, ale ne z pohledu dopravy. Proto se město rozhodlo plesy dotovat. Jestli si ale ten, kdo dotaci obdrží, zaplatí pronájem, fotografa nebo například šerpy, do toho nám nic není.

Mluvčí Lepšího Kladna Hamerský tvrdí, že ušetřili Kladeňákům tři miliony. Tvrdí také, že skupina radních z ODS a ČSSD si nachystala tři miliony, které chtěla ulít do domu kultury na podporu svého podnikání. Cítíte to stejně nebo Hamerský pouze dezinformuje kladenskou veřejnost?

Je to absurdní výrok. Jsme si vědomi toho, že v případě některých členů zastupitelstva, kteří mají pronajaté prostory v kulturním domě, by mohlo docházet ke střetu zájmů. Podle zákona by stačilo při schvalování dotací, kdyby uznali, že jsou ve střetu zájmů a mohli by hlasovat. My však držíme linii, že pokud k takovému případu dojde, dotyčný hlasovat nesmí. Že bratři Volfové i pan Muláček jsou ve střetu zájmů, je podle nás nepochybné, ale oni také nikdy o dotacích pro dům kultury nehlasovali.

To, že dotace nebyla tentokrát přidělena, je škoda, jelikož je běžné, že město pro takové účely, jako je vybudování bezbariérových vstupů nebo i digitalizace kina, která proběhla, běžně poskytují. Navíc, pokud jde o subjekt, který poskytuje kulturní vyžití pro zhruba 100 tisíc návštěvníků ročně. Tři miliony se samozřejmě neušetřily, protože když je město chtělo poskytnout na dotace na vylepšení prostor pro trávení volného času, rozhodli jsme se je na totožný účel také použít. Část byla schválena pro TJ Sokol Dříň, část pro švermovskou sokolovnu, pro LASO Kladno a část získala TJ Sokol Kladno. Zbytek peněz byl použit pro mateřské školy.

Neušetřilo se tedy nic a bezbariérový přístup se dříve nebo později stejně vybuduje, jelikož je zkrátka nezbytný a kulturní dům si ho zaslouží.

.

Autor: Alena Spilková

.