Když jde mazlíčkům o život díl 5.: Záchvat u pejska nemusí vždy vyvolat epilepsie, Bárt měl problémy se srdcem
Středa, 6. června 2012 00:35
Akutní medicína je posláním. Tohoto hesla se drží zvěrolékař Jan Čučka. Kvalitní pohotovost ale nemůže vykonávat každý. Vyžaduje to nejen spoustu zkušeností a trpělivosti, ale i kvalitní vybavení a podmínky pro hospitalizaci. Dobrou zprávou pro všechny chovatele a majitele zvířat z Kladenska ale je, že v nouzi se s mazlíčky mohou obrátit na veterinární kliniku Zvířecí doktor přímo v Kladně-Dubí.
Nahlédnout do zákulisí akutní zdravotní péče o zvířata nyní můžete díky seriálu Kladenských listů a veterinární kliniky Zvířecí doktor.
„Ne vždy musí akutní medicína skončit chirurgií. Velká část pacientů, kteří navštěvují naši pohotovost, je léčena konzervativně. Většina těch, kteří mají akutní problém, zůstává u nás na hospitalizaci, dokud není jejich stav stabilizován a mohou být propuštěni do domácího ošetření. Mezi takové pacienty patří i kardiaci. Jejich stav se často mění v souvislosti s počasím. Bohužel občas k nám přichází tito pacienti se špatnou diagnózou nebo medikací, a to může mít špatný vliv na jejich zdravotní stav a často to končí i smrtí,“ vysvětluje doktor Čučka.
Křížence Bárta přivezla jeho majitelka na kliniku s tím, že prodělal epileptický záchvat. Majitelka už několikrát pejska viděla v obdobném stavu. Pravidelně docházela ke svému veterináři, ale ten však kromě klinického vyšetření neprovedl žádnou další diagnostiku a nikdy Bárta neviděl bezprostředně po záchvatu. Pejsek tedy bral léky na epilepsii, ale záchvat se mu vracel stále častěji. Majitelka si také všimla, že pejsek často kašle a špatně se mu dýchá. Proto si myslela, že je nastydlý a nijak to neřešila.
Po klinickém vyšetření v ambulanci kliniky Zvířecí doktor však zjistili, že Bárt opravdu obtížně dýchá a má fialový jazyk, což bylo známkou špatného prokrvení a tím pádem chybné práce srdce. „Začali jsme mít pochybnosti, zda se opravdu jedná o epileptický záchvat. Všechno nasvědčovalo spíš problému se srdíčkem. Záchvat způsobený špatnou funkcí srdce (tzv. kardiogenní mdloby), se totiž často zaměňuje za záchvat epileptický. A tak jsme se podrobněji začali vyptávat majitelky, jak záchvat u Bárta vypadá,“ popsal Čučka.
Podle následné výpovědi majitelky se doktorovo podezření potvrdilo, ale ještě bylo třeba ho ověřit kardiologickým vyšetřením. Veterinář si Bárta nejprve poslechl a bezprostředně po tom nechal udělat rentgen. Na něm se ukázalo, že srdíčko pacienta je daleko větší než by mělo být a jeho plíce jsou zavodněné, což způsobuje časté kašlání a je běžnou komplikací kardiaků.
Vzhledem k tomu, že Bárt před tím nebyl nijak léčen, zdravotníci mu nejdříve museli pomoci léky a pravidelným monitorováním stavu. Ostatní diagnostika zatím musela počkat, dokud pejskův stav nebude stabilní. Pacient proto zůstal na klinice hospitalizován. Do přední nožky mu byla zavedena kanyla a do ní mu pravidelně byly podávány léky na odvodnění plic s cílem vylepšit jeho dýchání. Bártův stav se brzy začal zlepšovat a bylo vidět, že léky opravdu fungují. Pejskovi se dýchalo lépe a jazyk už měl růžový. Nyní proto bylo třeba dořešit i jeho problém se srdíčkem.
„Proto jsme museli udělat ještě několik vyšetření. Změřit EKG a provést echokardiografické vyšetření stejně tak, jako se dělá u lidí. Nakonec sestřička Bártovi odebrala krev, abychom zjistili, v jakém stavu jsou důležité vnitřní orgány jako játra a ledviny a jaké léky mu mohu ordinovat,“ řekl Čučka.
Po těchto vyšetřeních už byla diagnóza jasná. Jednalo se o degenerativní vadu cípatých chlopní. Bárt dostal své léky na srdíčko, ale pro jistotu zůstal na klinice ještě do druhého dne. Poté byl propuštěn domů.
Vzhledem k tomu, že stav kardiologického pacienta se může kdykoli zhoršit a léky nesmí nikdy vysadit, musí pejsek pravidelně docházet na kardiologické kontroly, kde mu doktor medikaci upraví podle aktuálního stavu.
„Protože kardiologických pacientů ve veterinární medicíně stále přibývá, doporučuji zvláště u starších pacientů provádět pravidelná preventivní vyšetření, popřípadě pejsky nechat preventivně vyšetřit na pracovišti, kde se kardiologií zaobírají“ dodal na závěr veterinář.
V dalším dílu seriálu se čtenáři Kladenských listů dozvědí příběh kočky Micky, která se napíchla na kus bambusu.
Další díly ze seriálu „Když jde mazlíčkům o život“ čtěte ZDE
Autor: Kladenské listy.