Pokud si chcete připomenout kouzlo starých arkádových automatů, máte to z Kladna, co by kamenem dohodil. Na nádvoří hradu v Červeném Újezdě čeká pětašedesát strojů, na kterých „pařilo“ několik generací hráčů.

Některé z nich patří mezi skutečné lahůdky – ten nejstarší má na výrobním štítku vyryt rok 1976, nejnovější kousek tu je z poloviny devadesátých let.

„Všechno vzniklo z mé lásky ke starým hrám, které mě okouzlovaly na poutích a v pouličních hernách. To bylo řádově před dvaceti lety,“ vypráví dnes třiatřicetiletý provozovatel muzea a herny v jednom Jan Orna.

„Nejdříve jsem sbíral klasické herní konzole. Pak mě napadlo, že si koupím jeden automat – byla to bomba a tak jsem kupoval další a další, až nebyly kam dávat,“ vzpomíná.

Vše nakonec došlo tak daleko, že prý zbyly dvě možnosti – sbírku rozprodat nebo pro automaty vybudovat zázemí a zpřístupnit je veřejnosti. Naštěstí vyhrála druhá varianta.

Na mince se už nehraje

Game over! Pro pokračování vhoďte minci… A taky že jsme ji vhodili a pak další a další, dokud nebyla peněženka lehčí o všechny drobné. Dnes už naštěstí herní mašiny všechny vaše peníze nespolknou. „Na mince samozřejmě nefungují. U nás se zaplatí stokoruna za dospělého nebo 69 korun za dítě a návštěvník si hraje celý den, co chce,“ upřesnil Orna.

Mnozí z vás určitě pamatují doby, kdy celé sídliště stálo frontu na pestrobarevné obrazovky v přistavěné maringotce. Připomenout tuto část herní historie ale Jan Orna neplánuje. „Zvažovali jsme, že bychom ze srandy udělali pojízdný autobus a nacpali ho klasickými maringotkovými automaty, ale na to není doba. To bychom nepoplatili,“ vysvětluje.

V dnešní době existují například hry na pohybové ovládání ve vypracované 3D grafice, která se každým rokem zlepšuje a přibližuje realitě. Jenže přátelé, když na vás promluví svou řečí desítky starých automatů, dostaví se neskutečný nostalgický pocit – blikání a zvuky arkádových pecek svůj půvab nikdy neztratí. Ale hlavně – jsou stále pekelně zábavné. „Chceme, aby si u nás lidé mohli připomenout, jak se hrálo před dvaceti třiceti lety a ukázat, jak moc jsou tyto hry pořád dobré,“ uzavřel Jan Orna.

Zvětšit mapu

.

Autor: Vít Heral

.