Youtubeři Legenda Cafe bar Est. 2014 Badmintonové centrum v Kladně Nábor k policii Kladno
ČSAD KLADNO Kadeřnictví Central Central Kladno
  • SBF
  • SAMK
  • VÝSTAVA

Dítě bez rodičů, nebo rodiče bez dítěte − Michaela Škopová

Středa, 25. Červenec 2018 08:00

Porota vědomostní soutěže Lidice pro 21. století i v letošním roce obdržela na dvě tisícovky esejí na pečlivě vybraná témata. Děti v kategorii 10–14 let a mládež v rozmezí 15–19 let se v nich zamýšlejí nad tragickými událostmi minulého století a zasazují je do kontextu současnosti. Mnohé texty jsou stylisticky vydařené a především obsahově hodnotné. Kladenské listy ve spolupráci s Památníkem Lidice přinášejí čtenářům ty nejpovedenější ze zaslaných prací.

Foto: Archiv Památníku Lidice

Více se o soutěži Lidice pro 21. století dozvíte ZDE:

Sofiina volba dnes. Tomuto tématu se po vzoru románu Williama Styrona ve své eseji věnovala Michaela Škopová ze Čkyně, soutěžící v kategorii od 10 do 14 let. 

Můj příběh, který vám chci vyprávět, se odehrál před několika málo lety.

Služba jako každý den. Líné odpoledne, pak se ozve ječivý hlas sirény. Poplach. Naskakujeme do auta, míříme k hořícímu domu. Dům je v plamenech, ale uvnitř jsou lidé. Musíme jednat rychle. Rozbíhám se do domu. Jenom tušení mě vede správným směrem. Ani tentokrát mě nezklame.

Nahmatám dítě a slyším volání matky: „Pomozte, zachraňte nás.“ Musím se rozhodnout. Koho vzít? Oba nezachráním. Je to Sofiina volba. Je to otázka života a smrti. Nahmatám dítě, beru ho do náručí, praskot dřeva mě popohání a já se dopotácím k otvoru, několik párů rukou mě i s dítětem vytahují na světlo. Ohlušující rachot nenechá nikoho na pochybách, že cesta života zmizela.

Po roce přicházím na prezidentovo pozvání, abych převzal medaili za záchranu lidského života. V očích mých kolegů jsem hrdina. Všichni mi to přáli.

Už odcházím, ale jsem na pochybách. Nepřipadám si jako hrdina. Sice jsem zachránil dítě, ale matka i otec zůstali uvnitř. Jejich těla se našla až druhý den při prohledávání ohořelých sutin domu. Nezachránil jsem matku ani otce.

Neustále se mi vrací vzpomínky na toto rodinné neštěstí. Často přemýšlím o tom, jestli nešlo udělat víc pro záchranu celé rodiny.

Dnes už jsem sám otcem dvou malých dětí. Nedokážu si představit situaci, že by zůstaly úplně samy.

Autor: Michaela Škopová


banbad