Legenda Cafe bar Est. 2014 Badmintonové centrum v Kladně Nábor k policii Kladno
ČSAD KLADNO Central Kladno Svatební videa
  • SBF
  • SAMK
  • JAZZOVÝ PODVEČER BORY KŘÍŽE

Hrad Karlštejn prodloužil ojedinělou výstavu unikátního karlštejnského pokladu

Sobota, 7. Červenec 2018 10:00

Národní památkový ústav připravil na hradě Karlštejn ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým museem v Praze výstavu unikátního takzvaného karlštejnského pokladu přibližující kulturu císařského dvora. Pro velký zájem veřejnosti je výstava prodloužena do 30. října letošního roku.

Foto: Hrad Karlštejn

Karlštejnský poklad tvoří dva soubory zlatnických prací, vesměs z druhé poloviny 14. století. První obsahuje reprezentativní kusy nádob na pití. Je zde například cyphus – zlacená miska s emailovou výzdobou motivy exotických vodních ptáků, která sloužila na ředění vína vodou, dvě stříbrné číše s perlovcovou lištou, nebo nízká stříbrná a zlacená miska s podobiznou ženy a panovnickou korunou z dílny Petra Parléře. Početnější část souboru tvoří módní doplňky – šperky, knoflíky, přízdoby na šat, nákončí pásu, spinadla a brakteáty. Unikátem pokladu je také schránka na vonné bylinky a masti.

Knoflíky a oděvní spinadla (haklice či haklíky) se začaly užívat s příchodem módy úzkých šatů a kabátců do Čech z francouzského prostředí a dosáhly největší obliby zejména v době Karla IV., také vlivem jeho první manželky Blanky z Valois. Šaty se zapínaly hustě, mnohdy až padesáti knoflíky, rovněž úzké rukávy jimi byly opatřeny, ale nejen ony, i pokrývky hlavy, tzv. kukličky. Knoflíky sloužily i jako ozdoba bordur, kterými bývaly hustě pošity. Spinadla byla párová a na vrchní sukni jich bývalo až dvanáct párů. Ta z karlštejnského pokladu jsou jediným dochovaným typem gotického oděvního zapínání vůbec. Tak početný a rozmanitý soubor se nikde jinde nezachoval – náleží k výjimečným dokladům oděvní kultury druhé poloviny 14. století ve světovém měřítku.

Karlštejnský poklad byl na Karlštejně ukryt pravděpodobně v době nebezpečí husitských válek, když hrad obléhala v letech 1421 a 1422 vojska pražanů. Od té doby zůstal 600 let uschován ve zdech hradu až do objevení při restauračních pracích na konci 19. století. Na 387 předmětů bylo nalezeno dvěma zedníky a ti je prodali prostřednictvím pražského směnárníka Eduarda Kische. Následně se „stříbrný poklad“ dostal po různých transakcích do sbírek textilního muzea továrníka a proslulého sběratele Jindřicha Waldese. Po zestátnění Waldesovy továrny v roce 1947 a likvidaci jeho soukromého muzea pak poklad putoval do fondu Uměleckoprůmyslového musea v Praze.

Císař Karel IV. zanechal v Čechách řadu významných stavebních a uměleckých památek, méně je však těch náležejících k dennímu životu panovníka, jež osobně používal a které dokládají životní styl jeho doby. Za takovou památku lze označit právě tzv. karlštejnský poklad. Přestože s určitostí nemůžeme tvrdit, že předměty z tohoto souboru náležely přímo Karlu IV., jde o unikátní památku uměleckého řemesla z období vrcholného středověku, která se bezprostředně váže k hradu Karlštejnu.


banbad