Tento rok přijede oslavit 20 let festivalu Okoř se šťávou, který se koná 2. června, i skupina Mirai. Kladenské listy přinášejí rozhovor se zpěvákem kapely Miraiem Navrátilem.

Kdy jste se dali dohromady, jak jste vznikli a jak už spolu dlouho hrajete?

Dali jsme se dohromady v roce 2014. Já jsem se Šimonem znal z předchozí kapely Dolls in the Factory a velmi záhy jsme přibrali Majkla. Kytarista Tomík je s námi teprve rok. Před Mirai jsme hráli většinou anglicky a hlavní motivací bylo vyzkoušet češtinu.

Studoval někdo z vás hudbu? Věděli jste, že se hudbou budete živit?

Já osobně jsem chodil jenom na „zušku“. Hudbu jsem měl asi od 13 jako nejvášnivějšího koníčka, kterému jsem se oddal, ale nečekal jsem od něj, že by měl být v budoucnu mým živobytím. Ani vysokou jsem nestudoval hudební. Konzervatoř studoval jenom Šimon. Ten měl asi jasno hned.

Jak skládáte hudbu? Kdo z vás přináší ten první nápad? Můžete nás trochu vzít do vaší hudební kuchyně?

Většinou vzniká jako první hudba, kterou pak textuju. Jedeme takzvaný svahilský model. V poslední době píšu většinu já s producentem. V minulosti se zapojovala více i kapela, ale doufám, že mě v tom nenechají a zase mi pomůžou. (usmívá se)

Poznáte, že to co jste složili, bude mít delší životnost? Vyhazujete taky nápady?

Spíše ne. Většinou dost hádám, ale je pravda, že už jsem se párkrát trefil. Nápadů samozřejmě vyhazujeme moc. Bez toho to asi nejde.

Kdy nebo za jaké příležitosti přicházejí hudební nápady?

Jsou prostě plodné dny. Jednou za čas to přijde a musíte psát. Když nepíšete, můžete ty plodné dny proscrollovat na Facebooku a ani o tom nevíte.

Zkoušíte, nebo vám teď stačí jen koncerty?

Kdysi jsme určitě zkoušeli víc. Ale zase jsme tolik nekoncertovali. Je těžší a těžší do nabitého koncertního programu zařazovat zkoušky. V podstatě jsou třeba jen situace, kdy řešíte nový program nebo nové aranže.

S kým se vám dobře hraje na koncertech, máte spřízněné hudebníky a kapely?

No a řekl bych, že mezi námi v kapele funguje chemie, takže je to moc fajn. S jinými muzikanty si z časových důvodů už moc nezahrajeme. Naposledy mě pozvala na své turné Anna K. a to bylo super. Potom jsme jamovali s Bandjeez od Davida Stypky na andělské afterparty a to bylo doslova výživné.

Co pro vás znamená, když dostanete Anděla či nějakou jinou cenu za hudbu? Přestáváte pracovat, nebo vás to nakopne?

V poslední době pociťujeme závazek přijít zase s něčím, co dostojí tomu obecně panujícímu očekávání. Snad to nebude příliš svazující. Je to rozhodně jiný pocit než na začátku. Musíme makat dál.

Myslíte si, že je to hlavně věc píle? Nebo je důležitější talent?

Řekl bych, že talent lze do určité omezené míry nahradit tím, že se obklopíte správnými lidmi. Píle je nutná.

Jak odpočíváte? Umíte relaxovat?

Já už vlastně ani nevím. Člověk furt myslí na práci, která ho baví, miluje ji, a tak je odpočívání a relax na poslední koleji. Někdy to přeháním a cítím se v poslední době ztrhaný, takže ho brzy zařadím do programu.

Máte nějaké místo, kam rádi jezdíte na dovolenou? Na koncert?

Chci si zase někdy zajet do Japonska a někam za polární kruh. Co se týče míst na koncertování, tak teď už bych řekl, že nejlepší koncerty jsou ty v rámci tour bez ohledu na město. Lidi jdou opravdu na vás a je to znát. Šňůra, kterou jsme teď absolvovali, byla sen. Prostě vyprodané kulturáky. Pro nás těžko vstřebatelné.

Začne období letních festivalů. Jeden z prvních bude Okoři se šťávou, jak se na místo těšíte?

Moc! Fesťáky a obecně open air akce mají svoje kouzlo! Člověk se po tom půlroce v indooru těší strašně moc ven!

Co v současné době chystáte nového?

Už teď chystáme další desku a turné, které proběhne v příštím roce! Zdá se, že je to za dlouho, ale minule jsme deadline odsouvali snad třikrát. Dva roky uplynou jako voda!

Autor: Michal Šenbauer