ROZHOVOR: Chrápete? V kladenské nemocnici vás ho zbaví
Sobota, 7. dubna 2018 09:00
Donedávna bylo chrápání považováno pouze za zvukový fenomén, který obtěžuje zejména okolí pacienta. V posledních zhruba 25 letech bylo zjištěno, že chrápání může být i jednou z příčin větších zdravotních problémů, jako jsou vysoký krevní tlak, srdeční onemocnění i cévní mozkové příhody. Odborníci prokázali, že chrápání je součástí poruch spánku, a proto byla vytvořena odborná pracoviště zabývající se tímto problémem. I na oddělení ORL kladenské nemocnice se věnují diagnostice chrápání. Více nám o tom řekla primářka oddělení Monika Plášková.
Proč lidé chrápou?
Ve spánku dochází k celkovému ochabnutí svalstva, tedy i k uvolnění svalového napětí v oblasti horních dýchacích cest. Turbulentní proudění vzduchu pak rozechvívá povolené měkké patro a člověk chrápe. Příčinou chrápání u dětí je většinou zvětšená nosní mandle, případně zbytnělé krční mandle. Chrápání u dospělých má více důvodů – může to být uzávěr v horních dýchacích cestách, vychýlená nosní přepážka, nosní polypy, zbytnělá nosní sliznice, v krku pak prodloužený či zvětšený čípek na měkkém patře, povolené měkké patro, zvětšené krční mandle, zbytnělý kořen jazyka, apod. Dalšími z příčin chrápání bývá také nadváha, kouření a životní styl.
Je chrápání nebezpečné?
Chrápání je spíše nepříjemné. Musíme však rozlišovat chrápání od nebezpečného syndromu spánkové apnoe, kdy díky zablokovaným horním dýchacím cestám neproudí do plic dostatek vzduchu a dýchání se na déle než 10 vteřin zcela zastaví. K tomuto přerušení dýchání může dojít 5 až 30 krát za hodinu. Následný kyslíkový deficit může vést k řadě vážných zdravotních komplikací, jako jsou vysoký krevní tlak, srdeční nedostatečnost, poruchy srdečního rytmu, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda nebo deprese. Syndrom spánkové apnoe postihuje 4 procenta mužské a 2 procenta ženské populace.
Může se chrápání odrazit i na našem zdraví?
U dospělých lidí bývá problematika chrápání složitější a příznaky mohou být poměrně různorodé. Patří mezi ně hlasité explozivní chrápání se zástavami dechu, únava, zvýšená denní spavost, snížená psychická a fyzická výkonnost, neosvěžující spánek, ztráta koncentrace, nervozita, podráždění, u mužů třeba i poruchy erekce.
Koho chrápání nejčastěji postihuje?
Chrápání častěji postihuje muže, ale nevyhýbá se ani ženám a dětem. Obecně chrápe 30 procent celkové populace napříč všemi věkovými kategoriemi.
Co můžeme udělat pro náš zdravý spánek?
Platí obecná pravidla – omezit večer alkohol, nepřejídat se před spaním, nekouřit, omezit léky na spaní, dodržovat pravidelný denní/noční rytmus, v případě nadváhy redukovat hmotnost, důsledně léčit případná přidružená onemocnění.
Jak dlouho by měl člověk spát?
Potřeba spánku je hodně individuální. Odborníci nejčastěji hovoří o sedmi až osmi hodinách jako o zlaté střední cestě. Důležité je však nejenom množství, ale také kvalita. Většinou se uvádí, že čisté chrápání u dětí, ale ani u dospělých nemá zdravotní následky u samotného pacienta. Chrápající člověk má ale přerušovaný spánek, což vede k denní ospalosti a snížené kvalitě života.
Jak tedy chrápání řešit?
Léčba chápání může být buď chirurgická, tu provádíme na našem oddělení, nebo nechirurgická, kterou prozatím provádíme ve spolupráci s plicními lékaři v pražských Butovicích, a pacient při ní dostává přístroj na spaní. V plánu je ale rozšíření spánkové laboratoře i na naše oddělení a poskytování přístrojů přímo v kladenské nemocnici ve spolupráci s plicními lékaři a neurology. Každý člověk s chrápáním by měl být určitě vyšetřen lékařem. U dětí je pro léčbu chrápání většinou postačující operativní odstranění nosní mandle, při zvětšených krčních mandlích pak jejich operativní zmenšení laserem. Efekt chirurgické léčby je vidět, či spíše slyšet, prakticky hned po operaci. U dospělých je chirurgická léčba rozmanitější. Provádějí se laserové operace měkkého patra, odstranění krčních mandlí, operace nosu ve smyslu úpravy nosní přepážky, operace nosních polypů a další. U dospělých po operaci je pak výsledek znatelný až po úplném zhojení.
Jak vyšetření pacienta probíhá?
Součástí vyšetření je komplexní vyšetření ORL lékařem v ambulanci, kde se provede anamnéza a klinické ORL vyšetření. Vyšetří se nos, klenba nosohltanu, krk, prostor za jazykem a hrtan. Na základě výsledků se k nám pacient objedná k monitoraci spánku.
A jak probíhá spánková monitorace?
Toto vyšetření u nás probíhá za hospitalizace, pacient se dostaví na ORL oddělení večer kolem 18:30 a při příjmu je vyšetřen lékařem včetně vyplnění dotazníku chrápání. Těsně před spaním je pacient napojen na malý přístroj pro monitoraci spánku – drobné hadičky do nosu, malý přístroj kolem hrudníku a detektor saturace na jeden z prstů ruky. Přístroj v ničem pacienta neomezuje, ten není vázán pouze na lůžko a může se volně pohybovat. Přístroj pak v průběhu noci měří saturaci kyslíkem (tzn. okysličení krve), průtok nosem, tepovou frekvenci a chrápání. Ráno se přístroj z pacienta sejme, data z přístroje se načtou do počítače a podle domluvy si pacient přijde pro výsledek měření. Na základě výše uvedených vyšetření se pak s pacientem domlouváme na dalším postupu a způsobu léčby chrápání.
Kam se pacienti mohou na vyšetření objednat?
Na ORL vyšetření se mohou pacienti objednat do naší ambulance, která se nachází v Niederleho pavilonu, na telefonním čísle: 312 606 536, a to ve všední dny mezi 7:00-15:30.
Autor: Hana Senohrábková