Jednou z nových, lépe staronových tváří v kádru fotbalového SK Kladno je David Čížek. Ve svých čtyřiadvaceti letech má za sebou již druholigové angažmá v Kladně a Kolíně, ČFL si zahrál také v Kladně, ale i na Vyšehradě či v Roudnici, nejvyšší juniorskou soutěž zase v Příbrami. Nyní se vrací potřetí do Kladna z týmu FK Litoměřicko.

Po půldruhém roce jste se vrátil do Kladna a hned v prvním utkání jste přispěl gólem k výhře 3:0. Ptát se, jestli jste spokojen, je asi zbytečné?

Bylo to super. V přípravě jsem měl několik šancí, ale neskóroval jsem. Již před utkáním jsem řekl, že když dám branku, tak skočím mezi diváky, což jsem udělal! Měl jsem velkou radost.

Když jste na konci roku 2015 odcházel z Kladna, prošel jste několika kluby. Jak zpětně hodnotíte uplynulý půldruhý rok?

Z Kladna jsem nechtěl odcházet. Moje práva měl majitel, který požadoval od SK peníze za přestup. Kladno bohužel příslušnou částku nemělo, proto jsem byl nucen přejít do Lovosic, kde jsem se však cítil velmi dobře. Na úkor Kladna jsme divizi vyhráli, což bylo perfektní. Bohužel pět kol před koncem jsem si v Neratovicích přetrhl vazy v kotníku, pak jsem byl rok bez fotbalu.

Jak došlo k nešťastnému zranění?

Byl to zápas, kdy jsme si v případě vítězství mohli definitivně potvrdit postup. Již v páté minutě mně soupeř přišlápl nohu a potom na ní dopadl. Více si již nepamatuji. Probral jsem se až v sanitce, kdy mě vezli do nemocnice. Takže když kluci vyhráli a slavili postup, tak jsem u toho bohužel chyběl.

Jak jste si „užíval“ rok bez fotbalu?

První měsíce se mi stýskalo, měl jsem sádru, později ortézu, a musel jsem ležet. Pauza byla hodně dlouhá. Začal jsem následně individuálně trénovat, ale je to pochopitelně něco jiného, než se připravovat s týmem. Jsem rád, že jsem se dostal zpět.

Po sloučení Lovosic a Litoměřic jste byl převeden do FK Litoměřicko, kam loni přišli Hanzlík se Suchým. Věřil jste, že byste si s nimi mohl zahrát v jednom klubu?

V zimě mi bylo nabídnuto, abych se připojil k mužstvu, ale odmítl jsem. I když jsem měl nabídky z jiných klubů, třeba z Hostouně nebo Velvar, tak mojí prioritou vždy bylo Kladno a s ním postoupit do ČFL!

O této krásné myšlence se hovoří již čtyři roky, ale zatím skutek utekl. Neobáváte se, že je mužstvo již „zakonzervováno“ v divizi a z toho důvodu nemá psychické síly na návrat? Sám víte, že když se tým nevrátí do vyšší soutěže okamžitě po sestupu, tak je situace náročnější a náročnější. Mám pravdu?

Pochopitelně případný postup je složitý. Na druhé straně máme hodně zkušený kádr, jenž má svojí kvalitu. Bohužel nás teď brzdí dost zranění, dlouhodobá absence Honzy Procházky a Máry Tótha bude znát, protože to byli loni klíčoví hráči. Věřím však, až se všichni uzdraví, že to bude dobré.

Nastoupil jste na post pravého záložníka, který jste nejvíce hrával. Je to vaše nejoblíbenější postavení i nyní?

Vždy jsem říkal, že mně je jedno jestli hraji na pravé, nebo levé straně zálohy, nebo obrany. Ale je pravda, že pravou zálohu mám nejraději.

Před utkáním s Úvaly se jistě v kabině hovořilo o tom, že Kladno na jaře doma nevyhrálo ani jeden zápas za tři body. Jak to bylo psychicky náročné?

Bavili jsme se o tom. Navíc příprava nebyla ideální. Z pěti utkání jsme jen jednou remizovali, ostatní prohráli, což jsem v kariéře nezažil. Věřili jsme, že „prokletí“ zlomíme. Byli jsme hodně namotivovaní a snažili se dát co nejrychleji branku. Nakonec se to podařilo, soupeř otevřel hru a mohli jsme vyhrát rozdílem čtyř, nebo pěti branek.

Máte za sebou první kolo. Kteří soupeři budou pro vás nejobtížnější?

To je nesmírně náročné říci. Musíme se dívat na sebe a získávat body hlavně doma, ale přivážet i z venku. Hned teď jedeme do České Lípy, kde nás nečeká nic lehkého. Soupeř se po pěti letech vrátil do divize a navíc zvládl derby na hřišti nebezpečného Nového Boru. Teď soutěž začala, tak doufám, že to tak úspěšně zvládneme až do konce.

Zkuste si zaprognózovat. S kolika body budete po podzimu spokojen?

Když počítám, že hrajeme patnáct utkání, tak pochopitelně se čtyřiceti pěti body! Ale vážně, chceme být první, nebo být alespoň v úzkém kontaktu s nejužší špičkou.

Autor: (rc)