Filmař Zdeněk Kovář: Natáčení se Slávkem Karmazínem bylo utrpení a zároveň hrozná legrace
Čtvrtek, 1. června 2017 08:00
Slávek Karmazín: někteří Kladeňáci ho milují, jiní se ho bojí a další se jen s podivem zastavují na ulici a sledují jeho vypečené kousky. Toho se chytil kladenský filmař Zdeněk Kovář, aby zdokumentoval, jaký ve skutečnosti Karmazín je. O natáčení si dlouze povídal s Kladenskými listy.
Jak vznikla myšlenka, že natočíte dokument o místním umělci Slávkovi Karmazínovi?
Měl jsem chuť natočit nějaký dobrý dokumentární film, tak jsem přemýšlel, o čem by vlastně mohl být. Původně jsem si myslel, že o kladenských hokejistech, ti z toho ale bohužel nakonec vybruslili a nedohodli jsme se. No a potom jsem si vzpomněl na Slávka, který má všude po Kladensku krásné malby. A bylo rozhodnuto.
Jak jste se se Slávkem seznámil?
Seznámili jsme se tak, že mi před časem právě Slávek v jednom mém podniku maloval obraz na stěnu.
Jak dlouho trvalo celé natáčení?
Natáčecích dnů bylo pět, ale já jsem s ním strávil přibližně měsíc. Musel jsem vše sestříhat a doladit k dokonalosti.
Vzpomenete si na první klapku?
Ano, byla v v kladenské restauraci U Meisnerů. Slávek tam maloval obraz a já dělal první záběry. Začali jsme ve tři odpoledne a končili ve tři ráno.
Slávek Karmazín je přeci jen tak trochu podivín, jaká s ním byla spolupráce?
Slávovi to občas hodně dobře pálí, ale někdy má ty své nálady. To je potom těžká práce. Například při jednom natáčecím dnu se seknul, že nebude pokračovat, protože prý nemůže najít energii a nemá tvořivou. Musel jsem se v tu chvilku obrnit trpělivostí a vysvětlit mu, že nejde o to, aby něco tvořil, ale o to, abych já zaznamenal , jaký on doopravdy je, co dělá a jaký má život. Že nepotřebuji herce, který se bude přetvařovat na kameru, ale že potřebuji jeho skutečné chování a reakce, které má a dělá.
Nebyl jste někdy na pochybách, že to se Slávkem nedotočíte?
Musím přiznat, že někdy jsme museli práci přerušit. Přibližně v polovině natáčení jsem toho měl už docela plné zuby a chtěl jsem všechno zabalit, ale nakonec jsem to dodělal a dnes jsem rád.
Točit jedenapůlhodinový dokument je docela záběr. Kdo vymyslel scénář?
Dělal jsem vše sám, ale trochu mi pomáhala jedna slečna, která v dokumentu se Slávou dělala rozhovory.
Dostal za natáčení pan Karmazín nějaký honorář?
Není časté, aby člověk, o kterém se dokument natáčí, byl honorován, ale Slávek honorář dostal.
Jestli to není tajné, v jaké výši se zmíněný honorář pohyboval?
Vzhledem k tomu, že se na premiéru sešlo 245 diváků a promítala se v restauraci U Meisnerů, rozhodli jsme se, že budeme vybírat vstupné. Se Slávkem jsme se dohodli, že dostane 50 procent z tržby.
Nepřemýšlíte o tom, že byste natočili pokračování?
Nejsem si jistý, jestli bych na to měl nervy a výdrž. (směje se)
Co máte v současné době roztočeného a co připravujete nového?
Máme rozdělaný další dokument. Sice to není o Kladeňákovi, ale zajímavý člověk to jistě je. Jedná se o pana Václava Bečváře ze Slaného, který je zakladatelem slánského Orion klubu. Ale víc zatím nechci prozradit. Snad jen, že premiéru chystáme na 30. září letošního roku.
A co se týče u mě nových věcí, stojí snad za zmínku jediná: v Kladně chystáme filmové studio a fotoateliér, ale o tom vám více povím příště, až budeme mít konkrétnější obraz, kde přesně bude a jak to tam bude zařízené.
Autor: (mv)