Vedle Petra Tona je určitě druhou nejvýraznější posilou kladenských Rytířů. Podobně jako on oblékl znovu kladenský dres po dlouhých letech. Když prozradíme, že uplynulo celých sedmnáct sezón, tak již každý kladenský fanoušek ví, že se samozřejmě jedná o Jiřího Burgera.

Prozraďte, jaké jsou vaše dojmy z návratu zpět do klubu, ve kterém jste začínal a začal svojí hokejovou kariéru?

Samozřejmě, že je to pro mě velice příjemný pocit. Teď jsem se již rozkoukal. Ze začátku, první dva, tři týdny jsem se díval jen kolem sebe, ale nyní si již zvykám na staronové prostředí a vím, kde, co a jak.

Lákala vás představa, že do Kladna přišli i Petr Ton a Petr Tenkrát, se kterými jste před odchodem hráli spolu v jedné lajně?

Určitě to byl jeden z důvodů. Koncem března mně volal Pavel Patera, v té době jednatel společnosti Hokej Kladno, zdali nemám zájem vrátit se do Kladna. Prezentoval svoje plány, které se mi líbily, a nakonec jsme se dohodli na spolupráci.

Když jste souhlasil s nabídkou, kontaktoval jste Petra Tona a probírali jste možnost znovu si spolu zahrát?

S kluky jsem si volal a bavili jsme se o této možnosti.  Jsme moc rádi, že se všichni tři zase setkáváme.

Byl jste celý život zvyklý hrát jenom nejvyšší soutěž. Měl jste nabídky z extraligových klubů?

Měl jsem ještě platnou smlouvu ve Vítkovicích.  Poté, co jsem se rozhodl vrátit do Kladna, tak jsem musel ve Vítkovicích vypovědět smlouvu a zde podepsat novou.

Kromě půlročního působení ve finském Espoo Blues, jste hrál rok ve Vsetíně, kde jste získal i titul mistra ČR. Zbylých patnáct let jste strávil v Ostravě, v dresu Vítkovic, kde jste prožil velice úspěšnou kariéru. Jaké bylo loučení?

Patnáct let jsem byl na stejném místě a našel spoustu kamarádů. Ale na druhou stranu jsem se v Kladně narodil, vyrůstal zde a hrál hokej až do svých dvaadvaceti let, takže na návrat se těšila celá rodina. Táhlo nás to domů.

Jak jste sledoval působení Kladna? Asi vám nebylo lhostejné, že sestoupilo z extraligy a dva roky hrálo jen první ligu?

Samozřejmě jsem Rytíře sledoval. Určitě to muselo být velice smutné jak pro hráče, tak pro fanoušky, když se spadlo. Taková je bohužel realita. Dva pokusy o návrat nevyšly. Mohu slíbit, že se všichni budeme snažit, abychom se navrátili mezi hokejovou špičku.

O postupu snili Rytíři předloni i loni, ale ani jeden pokus nevyšel.  Víte, co se musí udělat jinak, aby se postup konečně stal realitou?

Nechci hodnotit co se zde dělo, a upřímně řečeno ani mně to nepřísluší, protože jsem zde nebyl. K hodnocení se vyjádřím, až bude konec nastávajícího ročníku.

Byl jedním z impulsů pro návrat i fakt, že se stal trenérem Pavel Patera, nebo byste se vrátil, i kdyby koučem byl někdo jiný?

To nemohu posoudit. Záleželo by na příslušném trenérovi, jestli by měl zájem o moje služby. Ale pokud by o mě stál, tak bych také o tom přemýšlel a nejspíš se do Kladna vrátil.

Když jste přišel do kabiny, řekl jste trenérům, že máte zájem hrát s Tonem a Tenkrátem v jedné lajně nebo jste nechal rozhodnutí na nich?

Určitě jsem si nic nepodmiňoval. Vždy budu hrát tak, jak ode mne trenéři budou chtít, a budu respektovat spoluhráče, se kterými budu nastupovat.

V kádru jste nyní s Petrem Tonem dva lídři. Jak jste si rozdělili role v kabině?

Myslím si, že kabinu by mělo vést více hráčů, nikoliv jedinec.  Je příznačné, že mužstvo by měli „řídit“ starší hráči, kteří mají něco za sebou. Kromě mě nebo Petra jsou zde i další zkušení hráči. Právě na nás starších bude záležet, abychom mužstvo táhli!

Autor: (rc)