VIDEO: Patrik Ďurčanský: Bojové sporty jsou bezpečnější než fotbal

Patrik Ďurčanský je jeden z kladenských bojovníků, kteří se 21. května postaví do ringu proti výběru České republiky. Na to, jak se na desátou Noc Válečníků připravoval, odpovídal Kladenským listům v kavárně Legenda.

Klikněte na obrázek pro přehrání videa

Pro Kladenské listy vyrobilo STUDIO FABRIKA

Patriku, jak dlouho a jakému bojovému stylu se konkrétně věnujete?

Bojovému umění se věnuji více než čtyři roky a to MUAY THAI.

Už jste se v minulosti Noci Válečníků zúčastnil?

Určitě, letos to bude, tuším, moje pátá Noc Válečníků. Několikrát jsem ve váhové kategorii do 75 kilo vyhrál.

Kolik času věnujete přípravě na tento galavečer?

Když to tak vezmu kolem a kolem, tak čas tomu věnuji každý den. Do přípravy se totiž musí zahrnout i strava, která se denně dodržuje a k tomu alespoň pětkrát až šestkrát týdně trénink. V mém případě to znamená nejen pilování boje, ale dojíždím také na boxerské tréninky k Pavlu Dostálovi. Když mám den nebo dva volno, tak zajdu do posilovny.

Kdybyste měl porovnat MUAY THAI, K1 a MMA, co je podle vás náročnější?

Když to vezmu po fyzické stránce, tak náročnější bude asi MMA, protože je nejkomplexnější.

A nelákalo vás to někdy vyzkoušet?

Lákalo, dokonce jsem se tomu i chvíli okrajově věnoval, ale už jsem byl natolik zvyklý na MUAY THAI, že jsem se do té klece moc nehrnul a zatím to ani nemám v plánu.

Máte strach, když jdete do ringu?

Určitě. Myslím si, že každý má trochu strach. Každý má pud sebezáchovy a vědomí, že tam člověk jde a může se mu stát prakticky cokoli, v každém určité obavy vyvolá. Důležité je umět se s tím poprat a dokázat to v sobě uhlídat a nepodlehnout.

Jakým způsobem dopřáváte tělu regeneraci?

Já osobně chodím rád plavat, do sauny, do vířivky, nebo jenom tak ležím u filmu.

Co je výhodou u tohoto sportu, výška, váha nebo rychlost?

Podle mě je ideální kombinace rychlosti a výšky, ale kdybych měl vybrat jen jednu vlastnost, tak já, protože jsem prcek, závidím všem, kdo jsou vysocí.

Jak se k tomu, co děláte, staví vaše rodina?

Předtím jsem hrál deset let fotbal, a když jsem přišel domů s tím, že budu boxovat, tak na mně zůstali všichni koukat s otevřenou pusou, jestli jsem se nezbláznil. Věděli ale, že se mnou nehnou a naučili se to akceptovat. Samozřejmě, pořád mají určité obavy, hlavně máma, ale faktem je, že při fotbalu jsem měl mnohem víc zranění. Bojový sport mi přijde bezpečnější.

Jak těžké bylo naučit se přijímat rány?

Nemůžu tvrdit, že už jsem se to naučil. Pokud je člověk v intenzívním tréninku a zvyklý přijímat rány dennodenně, tak v tu chvíli je na to v zápase připravený. Jenže když si potom dáte pauzu a trénink není tak intenzívní, tak je těžší se do toho potom znovu dostat. Přiznávám, každou přípravu se s tím peru.

Vítězíte raději KO nebo a body?

Chtěl bych vyhrát KO, ale to se mi ještě nepovedlo.